Newsletter Jedno procento: "Číšníku, dejte nám to dvakrát!"
Newsletter Jedno procento: "Číšníku, dejte nám to dvakrát!"
Dobrý den! Tento newsletter dostáváte proto, že jste platícími či neplatícími odběrateli Jednoho procenta. Děkuji za váš zájem i přízeň. Každý týden (když to stihnu) nabízím v tomto newsletteru zajímavosti, glosy či nápady, které “nedospěly” do velkého textu. Vážím si vaší podpory. Přeju hezký týden!
Zapomeňte na škobrtnutí na schodech do letadla Air Force One. Zapomeňte i na to, že si Joe Biden kdysi v kampani spletl svého žijícího a zemřelého syna. Americký prezident dnes čelí největšímu skandálu za svou politickou kariéru. Co se stalo? Objednal si v restauraci ve Washingtonu stejné jídlo jako jeho žena Jill.
Aspoň podle některých médií to tak vypadá. A samozřejmě tomu odpovídá i bouřlivá debata na médiích sociálních. Večeře prezidentského páru rozdělila veřejnost na dva tábory. Kritička jídla Emily Heilova ve Washington Post napsala článek s názvem: “Bidenovi si v restauraci objednali stejné jídlo. Kdo něco takového dělá?”, a dává v něm zaznít oběma stranám.
Názor A: partneři by si v restauraci nikdy neměli dát to samé jídlo, pokud nejde o sdílenou porci. Cílem je přece vyzkoušet různé chuti, nehledě na to, že vzájemné “ujídání” z partnerova talíře je součástí zážitku. Zejména když jsou spolu partneři tak dlouho jako například Bidenovi.
Britský nedělník Sunday Times dokonce kontaktoval slavného antropologa Robina Dunbara (kdo by neznal jeho Dubnerovo číslo?), který listu řekl, že ochutnávání jídla z talíře toho druhého je indikátorem vysoké vzájemné tolerace a důvěry. “U opic dochází k něčemu takovému jen mezi blízkými přáteli nebo v rámci rodiny,” řekl.
Názor B: Nebuďte pitomí, proč by si partneři nemohli dát stejné jídlo, když na něj mají oba chuť?
Pro pořádek dodejme, že Bidenovi navštívili Red Hen, oblíbenou washingtonskou restauraci, servírující italskou kuchyni v americkém stylu. A dotyčným jídlem byly rigatone s červenou párkovou omáčkou, chlebem a čekankovým salátem. Cena přijatelná i pro státního zaměstnance, jakým prezident je, a to 24 dolarů za porci.
Upřímně, samozřejmě, že je to celé pitomost. Ale na druhou stranu, člověka to přinutí přemýšlet, jak to dělá v životě on sám. Jsme se ženou přes třicet let, a je pravda, že si asi stejná jídla jídla dáváme málokdy. Na druhou stranu, jsem sám trochu “gastro-autista”, takže si velmi často v konkrétních restauracích dávám cždy ta samá jídla. Takže je dost možné, že tím “rozumným” z nás dvou, kdo ustoupí, bude možná spíš moje žena.
A ano, samozřejmě si ze svých talířů jídlo navzájem ochutnáváme, ale všichni víme, že i to může skončit incidentem. Jakkoli plat
Co vy? Jak vy ve svém životě řešíte “Bidenovské dilema”? Hlasujte!
***
Nemoc z povolání? Spisovatel svlékal milenky v převleku
Pokud jste četli autorizovaný životopis Johna le Carré, pak jste se z ní nedozvěděli nic o tom, že známý spisovatel špionážních románů byl velký sukníčkář. Dnes jsou však le Caré i jeho manželka po smrti, a životopisec Adam Sisman konečně může i tyto pikantní informace “pustit do světa”, se souhlasem le Carrého nejstaršího syna. Nová knížka se bude jmenovat Tajný život Johna le Carré. Deníku The Times Sisman řekl: “Le Carré organizoval své zálety jako špionážní operace a řídil ženy, jako kdyby tobyly agentky. Při psaní životopisu jsem na jeho milenky narážel neustále. O jedné jsem se dozvěděl při nedělním obědě na venkově, o další na večírku od někoho, koho jsem právě potkal. Ať jsem šel kamkoli, bál jsem se, že na mě z křoví vyskočí další milenka.”
***
Jak oklamat mozek? Snadno
Slavný experiment na YouTube. A ano, oklamat hlavu není vůbec těžké. Já cuknul rukou už jen při sledování tohoto videa.
***
Sedm smrtelných hříchů. Speciální edice pro matematiky
***
Pravda o rozlité kávě
Třeba i vás ta otázka trápí. Jak je MŮJTYBOŽE možné, že když jdete s hrnkem kávy, tak se vám káva při chůzi dost pravděpodobně vybryndá? Ano, možná vás jen tak z hlavy napadne pár odpovědí, například: “protože se ta ruka s kafem různě divně kinklá, neasi?”, nebo něco na ten způsob. Ale americké ministerstvo obrany chtělo znát PŘESNOU, tedy vědeckou odpověď, a v roce 2012 zaplatilo v této věci výzkumný program pro vědce z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. Rozpočet: 170 tisíc dolarů. Výsledek studie s názvem “Chůze s kávou: Proč se rozlévá?” je zhruba následující: “protože se ta ruka s kafem různě divně kinklá”.
Blázinec? Možná. Ono se to samozřejmě snadno kritizuje. Lze si představit větší nesmyl pro vědecký úkol v přepočtu za zhruba 3,5 miliónu korun? Těžko. Na druhou stranu, spoluobjednatelem byla agentura DARPA, která stála za nejvýznamnějšími technologiemi posledních cca 60 let, mimo jiné i Internetu. A když se na zmíněnou studii a její citace podíváme o pár minut déle, zjistíme, že šlo o výzkum, který souvisel mimo jiné s řešením toho, jak sestrojit co nejdokonalejší robotickou ruku. To už pro vojenský vývoj nějaký význam mít může.
Plus je tu ještě jiný, skoro bych řekl filosofický pohled. Beru jako luxus bohaté západní civilizace, že si může dovolit zkoumat věci, které zdánlivě “k ničemu nejsou”. A to nejen v tzv. základním výzkumu, který je tak v podstatě definován, ale i v tom aplikovaném. Věda je založená na touze a zároveň potřebě poznávat svět, jakkoli to nemusí přinést bezprostřední užitek. Tedy třeba nevedou k převratným vynálezům, novým lékům atd. Navíc, relevantní vědecký výsledek není pouze zvolání NĚCO JSME OBJEVILI, ale také poznatek OVĚŘILI JSME, ŽE TOHLE NEJDE.
Plus abychom to ještě uvedli do kontextu. Jestli jsem to dobře spočítal (a jako výchozí číslo jsem vzal americký vojenský rozpočet za rok 2021 ve výši 800,67 miliard dolarů), tak Pentagon utratí z peněz amerických daňových poplatníků cca 2540 dolarů za každou vteřinu v roce. Zmíněná studie o rozlité kávě tedy odpovídá asi 5 vteřinám fungování americké armády. Myslím, že si to Amerika i my jako lidstvo snad můžeme dovolit.
***
Běž si zaběhat
Depresemi naštěstí netrpím, a vím, že to, co lidé s depresemi OPRAVDU nechtějí slyšet, je rada: “Běž si zaběhat!” Takže jim ji nikdy nedávejte, zejména nevyžádaně. Analýza zpracovávající víc jak tisíc vědeckých studií však naznačuje, že fyzické cvičení může být v boji. sdepresí efektivnější než terapie či medikace.
***
Boomer v kuchyni: Kyjevský kotlet
Pokračuju v sérii, v níž se věnuju ikonickým jídlům se zajímavou historií. Dnes o pokrmu, který pro Rusko objevili francouzští kuchaři, ve verzi “chlazená hotovka ze supermarketu” ho znovuobjevila britská firma Marks and Spencer a jistý americký komentátor si ho vypůjčil pro označení projevu, ve které se prezident Bush st. snažil v roce 1991 rozmluvit Ukrajině cestu k nezávislosti.
Předešlé díly:
I ty, Brute? Vážně dáváš do Caesarova salátu ančovičky?
Jak si Amerika zamilovala "kuře pana generála"
Recept od maminky plus plechovka rajčat. Aneb Indie se skotským šmrncem
Text najdete na webu, byť pouze pro předplatitele.
Milí přátelé, děkuju za pozornost a přeju dobrý start do dalšího týdne. Těším se prostřednictvím tohoto newsletteru na shledanou.
Optických iluzí je spousta, ale krásné sluchové oklamání mozku jsou McGurkův efekt https://www.youtube.com/watch?v=2k8fHR9jKVM&ab_channel=sixesfullofnines
a Shepardův tón
https://www.youtube.com/watch?v=BzNzgsAE4F0&ab_channel=J_II