Všichni tu legendu známe. Slavný panovník a vojevůdce sedí s nejbližšími přáteli ve své oblíbené restauraci. A v jednu chvíli, jakoby se domluvili, začnou všichni tvrdit, že on není tím, kdo vymyslel jídlo, které obsluha naservírovala. Přidá se k nim dokonce i jeho nejbližší přítel, sedící vedle něj. “I ty, Brute?”, zvolá zraněným hlasem Caesar.

No a tak to celé vzniklo, ano, řeč je o slavném Caesarově salátu.

Ach, jistěže to není pravda.

Asi každý ví, že salát se sice jmenuje po Caesarovi, ale ne tom, kterého si každý vybaví. Jakkoli hlavní surovinou je římský salát, což je matoucí. Příběh tohoto jídla je však možná ještě zajímavější, než kdyby se jmenoval po římském císaři.

Cardiniovi připluli do Ameriky někdy koncem I. světové války. Otevřeli si restauraci nejprve v Sacramentu a později v San Diegu. Tedy v Kalifornii. Ale když v USA začala prohibice, rozhodli se přesunout svůj podnik do Tijuany v sousedním Mexiku.

Legenda říká, že slavný salát vznikl na svátek Dne nezávislosti, tedy 4. července 1924. Zájem hostů byl od rána mimořádný, takže restaurace spořebovala téměř všechny suroviny. Cardiniovi se rozhodli improvizovat, a hostům nabídli pokrm tvořený čerstvým římským salátem, syrovým žloutkem, parmezánem a pár dalšími ingrediencemi, které zbyly z přípravy jiných jídel.