Dnešním hostem je Josef Šlerka, a není hostem poprvé. Co o něm připomenout: muž, který na Filosofické fakultě založil Studia nových médií, jak se říká, ještě v době, kdy to “nebylo cool”.
Byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, vyzkoušel si to i v byznysu jako ředitel pro výzkum ve startupu Socialbakers.
Dnes je akademikem, brzy se možná stane docentem, a vrátil se částečně k profesi novináře, byť datového. Pracuje pro server Invegistace.cz.
A taky je, stejně jako já, nadšencem do umělé inteligence. Používá ji inovativními a zajímavými způsoby, a o tom jsme se samozřejmě tentokrát bavili.
O čem ještě? Třeba jaká bude budoucnost učení právě v éře AI. Šlerka si totiž vyzkoušel přesně na rok kariéru učitele, a na pražském gymnáziu Paměti národa učil středoškoláky předmět nazvaný Data a média.
Co mu tato zkušenost dala? A co se dozvěděl o současných teenagerech, například jaká sledují média? Dozvíte se v podcastu.
Vsadím se, že vás to tentokrát nebude nudit, protože i nás to ve studiu bavilo.
A jako vždy nabízím i článek, který sepsal Claude 3.7 Sonnet na základě přepisu našeho rozhovoru. AI nazývá Josefa Šlerku familiérně “Pepou”, a protože mu tak říkají všichni, tak jsem to tak nakonec nechal. Hezké čtení!
AI jako plast digitálního světa: Pepa Šlerka o revoluci, která mění vzdělávání
V době, kdy se každý týden objevují nové nástroje umělé inteligence a svět se mění rychleji než kdy dříve, přišel do studia Pepa Šlerka, akademik, který si z univerzitní katedry odskočil na střední školu, aby lépe porozuměl generaci, která bude tvořit naši budoucnost.
"Znám lidi od momentu, kdy nastupují na vysokou. A zajímalo mě, co tyhle lidi formuje předtím," vysvětluje Šlerka důvod, proč se rozhodl rok učit na Gymnáziu Paměti národa předmět "Média a data". Jako pedagog z Ústavu informačních studií a knihovnictví chtěl poznat myšlení středoškoláků, a to, co zjistil, ho překvapilo i potěšilo zároveň.
"Obecně ten největší problém, kterej dneska máme, je ten, že se nám studenty nedaří vést k abstraktnímu myšlení. Ze jsou extrémně konkrétní," říká. Studenti podle něj nedokáží zobecňovat poznatky získané v nějakém konkrétním kontextu. Ale všímá si i pzitivních trendů, třeba to, že umějí debatovat. “Jsou schopní pracovat s chybou a nějak se dobírat správného řešení.”
Šlerka se nedávno vrátil z celostátní konference učitelů IT v Novém Městě na Moravě, kde ho zaujal projekt vývojářů z ČVUT, kteří vytvořili stavebnici Brains - náhradu za ukončenou sérii Lego Mindstorms. Což podle něj ukazuje, že čeští inženýři i učitelé si umí poradit i tam, kde velké korporace opouštějí trh.
“Ve stylu českého hesla, že vyrobíme raketu z otvíráku a sifonové bombičky, ale tentokrát se to zcela bez ironie povedlo,” chvílí vývojáře.
Překvapivým zjištěním pro Šlerku bylo, jaká média středoškoláci sledují: "Když se ptáš po těch titulech, tak tam jako bude velmi vysoko Deník N, bude tam velmi vysoko Respekt, bude tam i Rozhlas, Voxpot, Alarm." Některá konzervativnější média studenti sledují "ironicky", aby věděli, "co ti boomeři zase píšou."
Zvlášť zajímavá je pasáž o umělé inteligenci. Šlerkovi se líbí přirovnání, které slyšel v nějaké přednášce, že AI je něco jako plast. Jeho vynález byl překvapivý a zásadně změnil výrobu věcí. Patřil k nejdůležitějším vynálezům dvacátého století, a dnes je všudypřítomný, a my si ho vůbec nevšímáme. Podobně to bude s AI.
Šlerka sám aktivně využívá AI nástroje - překládá cizojazyčné texty kombinací DeepL a Claude, monitoruje zahraniční média pomocí vlastního skriptu, a dokonce si píše aplikace pro svou potřebu. "Stačí otevřít některý z těch nástrojů, a zjistíte, že můžete dělat aplikace, i když neumíte programovat. Říkám: pište to jako esej, nepište to jako software."
Pro humanitní vědy představuje AI jak výzvu, tak příležitost. "Jedna z těch výzev je samozřejmě ta výzva, jak nám to zpátky redefinuje člověka," uvažuje Šlerka, který na toto téma píše habilitační práci. "Čekání nás zkoumání, jaká je definice toho, co je lidské. A jaké poslední bašty lidství v našem světě zůstanou.”
Přes všechny výzvy dnešní doby - od geopolitických turbulencí po existenční otázky spojené s novými technologiemi - zůstává Šlerka optimistou. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Lepší."
Možná i díky lidem jako Šlerka: kteří se snaží pochopit současnost a najít odpověď na to, jak se vzdělávat a učit, a tím formovat budoucnost.
Share this post