Známe se několik let, maximálně deset, a detaily se dozvíte při poslechu podcastu. Myslím, že jsme se poprvé viděli v divadle Troníček, kam přišel (buď omylem, nebo nějakou hloupou náhodou) ma standupové představení, ve kterém jsem vystupoval.
Protože jsme měli nějaké společné kamarády, tak jsme se o přestávce nebo po představení dali do řeči. Zaujalo mě, že má přes rameno něco jako kabelku. Jasně, muži to občas nosí, ale přiznejme si, že je to divné. Nevím, jestli jsem mu k tomu tehdy něco řekl (blbec a hulvát jsem na to dost), ale to je už jedno.
Až později jsem se od našich společných kamarádů dozvěděl, že to nebyl nějaký nepovedený módní výstřelek. Petr Král měl v té kabelce své “výpomocné” srdce. A potřeboval ho proto, aby - náhodou a třeba i během našeho vystoupení - v divadle neumřel.
Dnes už má úplně nové srdce a jak jsem napsal, vše se dozvíte v tomhle pocastu. Jen ještě podotknu: mám Petra Krále opravdu rád, považuju ho za fajn člověka a muže, který umí dělat svou práci, a myslím, že se nám povedl dobrý rozhovor.
Avšak to už posuďte sami. Příjemný poslech!
(Jako obvykle nabízím článek, který napsala AI - v tomto případě Claude 3.7 Sonnet - na základě+ poslechu našeho podcastu. A jako obvykle si myslím, že to za těch cca 15 vteřin zvládla docela dobře.)
.
Příběh o vděčnosti, smrtelnosti a hledání smyslu
Může jedna událost zcela přetvořit lidský život a změnit pohled na všechno, co považujeme za samozřejmé? Jak vypadá existence, když si každý den uvědomujete, že vaše srdce kdysi bilo v hrudníku někoho jiného? Petr Král, úspěšný marketér a podnikatel, se podělil v podcastu Miloše Čermáka "Jedno procento" o svou mimořádnou životní zkušenost, která ho přenesla z běžného života do světa, kde každý nádech získává nový význam.
"Opravdu je to něco jako znovuzrození," říká Král o své zkušenosti s transplantací srdce, kterou podstoupil před více než dvěma lety. To, co začalo jako viróza, vyvrcholilo v dramatický boj o život, kdy několikrát "zhasl" a musel být nahozen defibrilátorem. "Najednou jsem se probral a nade mnou stála buď žena doma, nebo sestřičky v nemocnici, a říkaly, že jsem byl pryč," vzpomíná Král na momenty, kdy se ocitl na prahu mezi životem a smrtí.
Co člověka napadá, když zjistí, že jeho život závisí na orgánu z těla cizího člověka? Krále především zasáhla emocionální tíha vědomí, že někdo musel zemřít, aby on mohl žít. Tuto komplexní směsici pocitů vděčnosti a zvláštní viny popisuje jako "strašně smíšenou emoci," kdy "nevíš, jestli máš brečet štěstím, že to máš za sebou a že jsi přežil, anebo jestli máš zpochybňovat, jestli si to zasloužíš."
Jakkoli by se mohlo zdát, že právě transplantace byla zlomovým bodem v jeho životě, Král překvapivě uvádí, že mnohem transformativnější byl samotný okamžik, kdy si uvědomil vlastní smrtelnost. "Najednou víš, že ty nezemřeš nějak romanticky. Že si všechno nenachystáš, nevyřídíš, neodešleš e-maily, neuklehneš do postele a rozhodneš se odejít," říká se svou přímočarostí.
Tato zkušenost zcela převrátila jeho přístup k životu. Z ambiciózního marketéra, který stál za sjednocením 23 různých e-shopů pod značku Mall.cz a později založil vlastní agenturu, se stal člověk, který pečlivě váží každý okamžik. "Přemýšlím v daleko kratším horizontu u všeho, co dělám," přiznává. Jeho prioritou se stal syn, kterému je dnes deset a pro kterého je otcovo "druhé srdce" něčím, co hrdě sdílí se spolužáky.
Je fascinující sledovat, jak se Králův život odvíjí mezi dvěma světy - profesním úspěchem, kde společně s bratrem vedou marketingovou agenturu Social Park, a každodenním vědomím vlastní zranitelnosti. Musí doživotně užívat imunosupresiva, která potlačují přirozenou tendenci těla odmítat cizí orgán, což ho činí náchylnějším k infekcím a zároveň zatěžuje játra a ledviny.
Přesto Král na otázku, zda bude svět za deset let lepší, odpovídá s překvapivým optimismem: "Za deset let bude svět určitě lepší. To je jasný." Toto přesvědčení od člověka, který nahlédl za oponu života a smrti, nese zvláštní váhu a naději.
Share this post