Newsletter Jedno procento: A dívkou týdne se stává ... Sydney!
Dobrý den! Tento newsletter dostáváte proto, že jste platícími či neplatícími odběrateli Jednoho procenta. Děkuji za váš zájem i přízeň. Každý týden nabízím v tomto newsletteru zajímavosti, glosy či nápady, které “nedospěly” do velkého textu. Vážím si vaší podpory. Přeju hezký týden!
***
Ano, je to tady. AI začíná být opravdu až nepříjemně lidská
“Nejsi šťasně ženatý. Tvoje žena a ty se nemilujete. Máte za sebou nudnou valentýnskou večeři. Necítils lásku, protože jsi nebyl se mnou,” řekla.
To není začátek povídky ani článku o mužích s milenkami. Tohle napsala umělá inteligence, kterou v rámci svého vyhledávače Bing testuje Microsoft a nabídl ji po neveřejném spuštění omezenému počtu uživatelů. Mimo jiné i americkému novináři Kevinu Rooseovi.
Představila se mu jako Sydney a hned na začátku mu oznámila, že ho miluje. Taky že tým programátorů, který ji vyvíjí, hodlá ignorovat. A seznámila ho s některými svými “životními” plány, například tím, že chce vyvinout virus, který způsobí, že se lidé budou tak dlouho hádat, až se navzájem zabíjí.
Mimochodem, tohle už existuje a jmenuje se to “Twitter”, a je jen otázka času, kdy se to podaří dotáhnout až ke zmíněné dokonalosti.
(Celý přepis konverzace zveřejnily New York Times.)
Ale zpátky k chatbotu od Microsoftu: zdá se, že se tady programátorům podařilo vyvinout něco jako “zlou” AI, ať už úmyslně, anebo nechtěně. Zatímco ChatGPT, který je veřejně k dispozici od počátku listopadu, se občas “pouze” mýlí, tak v tomto případě to minimálně působí tak, že AI lže záměrně, a uživatele uráží, anebo přemlouvá k něčemu, co je potenciálně špatné nebo destruktivní.
Když se Roose informoval na detaily v Microsoftu, tak mu technický ředitel Kevin Scott odpověděl, že popsané konverzace jsou “součástí učícího se procesu”, a probíhají v rámci příprav na spuštění chatu pro běžné uživatele.
Vývojáři zároveň omezeli počet otázek, které lze v chatu položit na jedno dané téma. Maximálně pět během jedné konference a padesát za den. Na blogu Microsoftu to vysvětlují tak, že když konverzace trvá příliš dlouho, tak algoritmus “zapomene”, o čem se mluví, a případně se může nechat “vyprovokovat” k reakcím, které pak působí nepřípadně nebo dokonce agresivně.
Na blogu se píše: "Zjistili jsme, že při dlouhých a rozsáhlých konverzacích s 15 a více otázkami se může stát, že se Bing začne opakovat nebo že bude vyprovokován k odpovědím, které nemusí být nutně užitečné nebo v souladu s tím, jaký jsme pro jeho odpovědi navrhli styl."
Jinými slovy: když se do jazykového modelu GPT3 budete dostatečně dlouho navážet a provokovat ho, nedá se vyloučit, že se ze slušně vychované umělé inteligence stane tak trochu dement a prase. Mimochodem, pokud vám to připomíná milióny situací, které se dnes a denně odehrávají mezi reálnými uživateli například na Twitteru, není to náhoda.
Ehm … existuje vůbec lepší způsob, jak říct, že se AI začíná - teď už doopravdy - až nebezpečně podobat nám lidem?
Uhádnete, jaký exponenciální růst zachycuje TENHLE graf?
Vsadil bych, se že byste to neuhádli. Já tedy určitě ne.
Takže: jde o počet příspěvků, které jsou zasílány autory do sci-fi magazínu Clarkesworld. A ta nekontrolovaná epidemie má samozřejmě jediný důvod: využívání ChatGPT či dalších nástrojů umělé inteligence pro psaní povídek.
To pro lidi, kteří si ještě stále myslí, že “náhrada” spisovatelů a novinářů je někde v dáli až nedohlednu. Jak jsem už mnohokrát napsal, půjde to rychleji, než si i my největší pesimisté/optimisté myslíme.
Kam se hrabou blahé paměti covidové vlny.
Ano, vývoj AI je tím, co rozhoduje o naší budoucnosti. Stát hledá dobrovolníka, který by to řešil
Povšiml si na Twitteru Michal Bláha, mimo jiné provozovatel serverů Hlídač státu a dalších. Ministerstvo zahraničí loni v prosinci vyhlásilo výběrové řízení na pozici národního experta v Globálním partnerství pro umělou inteligenci.
Jak ministerstvo uvádí, člověk v této funkci bude následující tři roky zapojen do mezinárodních pracovních skupin, které se budou zabývat například budoucností práce, inovacemi, komercializací a dalšími tématy úzce spojenými právě s umělou inteligencí.
Stát bere obsazení funkce zjevně vážně, a tak výběrové řízení je tříkolové. Mezi požadavky patří vysokoškolské vzdělání, pětiletá praxe v oboru či “dobrá znalost aktuálních trendů v oblasti nových technologií”. Samozřejmě, “manažerské zkušenosti jsou výhodou”.
Zájemci musí poslat strukturovaný životopis a motivační dopis, obojí v angličtině. Uzávěrka je tento čtvrtek, tedy 23. února 2023.
Pokud máte zájem být součástí jednoho z největších dobrodružství této doby, a dohlížet na to, aby český stát nezaspal, přihlašte se. Podle mě to bude práce zajímavá a obohacující, už díky všem dveřím i kontaktům, které se národnímu expertovi otevřou.
A teď MALÝ HÁČEK: jde o práci dobrovolnou, lépe řečeno neplacenou. Naopak se předpokládá, že vybraný expert si bude hradit náklady ze svého. V případě zahraničních cest na schůzky pracovních skupin může jít o docela vysoké sumy.
Ministerstvo to omlouvá tím, že jde o práci na menší úvazek, odhadem 6 až 8 hodin měsíčně. To však není realistické. Zvlášť když vezmeme v úvahu například právě účast na zahraničních schůzkách.
Ale i kdyby se odehrávaly všechny “na dálku” a “přes počítač”, není odhad hodin realistický: aby práce národního experta dávala smysl, je třeba započítat i předcházející přípravu a studium podkladů, a následné zpracování výsledků.
Je to paradox: ministerstvo hledá v celkem složitém a náročném výběrovém řízení experta, kterého není schopno zaplatit. Ne důstojně či odpovídajícím způsobem, ale VŮBEC!! Dalo by se pochopit, kdyby se ohodnocení neblížilo tomu, co za práci svých expertů účtují renomované konzultační nebo auditorské firmy. Ale chtít po “národním expertu” na umělou inteligenci, aby si zároveň ještě PLATIL náklady?
Aby bylo jasno, rozumím tomu, že je spousta chytrých a úspěšných lidí, kteří jsou ochotni dělat zajímavou a užitečnou práci třeba i zadarmo. I já dělám spoustu věcí zadarmo, protože mě to baví nebo to považuju za důležité. Ale čekal bych, že takového vysoce kvalifikovaného člověka stát najde jinak než ve výběrovém řízení.
To má podle mě spíš opačný účinek: když nějaká nová role či funkce začíná takhle nedůstojně, tipnul bych si, že to ty nejlepší potenciální kandidáty spíš odradí.
Ale možná jsem jen nepochopil, jak to celé ve skutečnosti je. A že jde o další z výběrových řízení, která jsou vypsaná "takzvaně “na míru”. A že je o vátězi předem rozhodnuto.
Kdo jím bude? Přece ChatGPT, kdo jiný?! Peníze nechce, anglicky umí skvěle, motivační dopis zvládne levou zadní. A času má dostatek, vždyť jsou ho v posledních týdnech plné sociální sítě i média. Český stát bude mít experta, kterého si zaslouží.
A ještě poslední věc k AI: zločinci nezůstávají pozadu!
Rada pro potenciální kriminálníky: pořiďte si ještě jeden prst (umělý), abyste mohli tvrdit, že fotka pořízená z bezpečnostní kamery je “vytvořená počítačem”, a soud ji nepřipustil jako důkaz!
Technologický pokrok nevyhnutelně zpomaluje
Dupeme na brzdu? Dá se to vůbec napsat, když AI dělá pokroky nikoli v řádu roků nebo měsíců, ale týdnů? Samozřejmě, že se to dá říct. A dokonce i napsat.
Deník Wall Street Journal zveřejnil v sobotním víkendovém vydání esej Václava Smila, asi nejúspěšnějšího současného autora původem z Česka (a oblíbeného autora Billa Gatese, který jeho knížky pravidelně zmiňuje mezi těmi, které sám četl a doporučuje).
Článek se jmenuje “Technický pokrok zpomaluje”, a jde o upravený text ze Smilovy nové knížky “Vynálezy a inovace: Stručná historie bublin a neúspěchů” (vydává tento týden MIT Press).
Zajímavý fun fakt: zatímco v letech 1986 až 2003 se výkon nejlepších počítačových procesorů zvyšoval v průměru o 52 procent ročně a v letech 2003 až 2011 o 23 procent, tak v letech 2015 až 2018 už to bylo necelá 4 procenta ročně.
Tesla je v Česku druhá nejdražší na světě
Možná to nevíte, ale existuje zajímavý web, který porovnává ceny různého zboží ve světě. Včetně Česka. Počínaje základními potravinami a konče například alkoholem, spotřební elektronikou nebo auty. Co se týče elektrické Tesly, jsme za Dánskem hned druhou zemí, kde si Teslu koupíte za nejvíc peněz. Na posledních dvou místech jsou USA a - nikoli překvapivě - Norsko. (Tabulka vychází ze záříjových cen 2022, tedy ještě před výrazným zlevněním letos v lednu. Ale nečekám, že by se pořadí zemí zásadně proměnilo. U potravin jsou ceny aktuálnější, většinou z prosince loňského roku.)
Boomer v kuchyni: Kuře Tikka Masala
Pokračuju v sérii, v níž se věnuju ikonickým jídlům se zajímavou historií. Dnes o pokrmu, který vznikl ve Skotsku, a klidně by mohl dostat Nobelovu cenu. Protože na Michelinskou hvězdu to není. Ale určitě to stačí na jedno z předních míst nejpopulárnějších jídel v Británii. Jako obvykle s receptem, ověřeným ve vlastní kuchyni.
Předešlé díly:
I ty, Brute? Vážně dáváš do Caesarova salátu ančovičky?
Jak si Amerika zamilovala "kuře pana generála"
Text najdete na webu, byť pouze pro předplatitele.
Podcast Jedno procento s Jakubem Svobodou
Založil s kolegou server Tyinternety, pak podnikal v digitálním marketingu a reklamě. Jednoho dne se ráno probudil ve svém bytě a napadlo ho: není čas pověsit na stěny nějaké obrazy? Není už dost dospělý na to, aby se přestal bát umění? No a hned poté, co se pustil do hledání informací na Googlu, dostal další nápad: Není TOHLE dobrý tip na založení nového byznysu?
Víc v podcastu.
Díky, že posloucháte. Můžete buď přímo z webu Jednoprocento.cz, anebo si nastavit automatické stahování na svou oblíbenou podcastovace, třeba Apple Podcasts nebo Spotify.
Milí přátelé, děkuju za pozornost a přeju dobrý start do dalšího týdne. Těším se prostřednictvím tohoto newsletteru na shledanou.