Víte, co je Downs-Thomsonovo pravidlo? A platí v Praze?

Downs-Thomsonův paradox říká, velmi zjednodušeně, že se lidé po městě pohybují autem plus mínus stejnou rychlostí, jako když jedou veřejnou dopravou. Jinými slovy, když ráno vyjedete do práce autem, dorazíte tam stejně rychle i pěšky, s použítím tramvaje nebo metra.

Ono to dává smysl: cílem je dostat se pohodlně do práce, a tím hlavním parametrem je čas. Takže když nejsou zácpy, přibývá lidí, kteří radši sednou za volant. A naopak, když je město ucpané, volí radši MHD. Výsledkem je to, že se časem dosáhne určitého rovnovážného stavu. Downs a Thompson tvrdí, že mezi oběma druhy dopravy bude rovnítko.

Proč je to paradox? Protože z něj plyne, že když budete investovat do silnic (například jich stavět víc, nebo rozšiřovat ty stávající), tak to problém se zácpami nevyřeší. Jinými slovy, lidí s auty ve městě žije tolik, že zácpy vzniknou tak jako tak. A lze to říct i opačně (a asi pro automobilisty provokativnějši), když naopak kapacitu silnic snížíte (a pruhy uberete, případně vytvoříte pěší zóny), tak k významnějšímu zhoršení průjezdnosti nedojde.

Jednoduše proto, že pro víc lidí bude příjemnější a rozumnější použít MHD. Což je ten nejzajímavější důsledek tohoto paradoxu. Když chce město investovat do toho, aby se průjezdnost města pro auta zrychlila, udělá skoro vždycky líp, když tyto peníze dá do lepší MHD, nikoli do lepších silnic.

Zajímavé! Dozvěděl jsem se o tomhle paradoxu na Twitteru (zájemcům doporučuju celé vlákno):

pozorovatel @pozorovatel16

Ačkoliv tvrzení je jednoduché, důsledky jsou netriviální: - chcete-li urychlit IAD, urychlete MHD + cyklo. Nic jiného nezafunguje. - přidání počtu pruhů dopravu nezrychlí, pouze navýší počet aut. - odebrání počtu jízdních pruhů IAD dopravu nezpomalí, ale sníží počet aut. 2/n

Tolik teorie. Je to tak v praxi?

Na toto téma se hodně diskutuje. Rozhodně Downs-Thomsonovo pravidlo nefunguje vždy, a je otázka, jaké podmínky musí být splněny. Jednou z nich je například to, že ve městě je dostatečně hustá a fungující doprava mimo pozemní komunikace, například podzemní dráha. Na Wikipedii obsahuje heslo věnované Downs-Thomsonovu paradoxu upozornění, že o některých citovaných faktech se vedou spory.

Není jisté, že se rychlost individuální a veřejné dopravy vyrovná, a záleží na tom, jestli dají lidé přenost spíš pohodlí či možnosti pracovat (a pojedou autem, i když to bude trvat déle), anebo pro ně bude důležitější to, co je levnější (a zvolí hromadnou dopravu, i když bude pomalejší).

Každopádně je to hezký myšlenkový experiment, na druhou stranu město je vysoce komplexní a složitě popsatelný organismus. Obyvatelé různých měst se chovají různě. A nejen to, i jejich chování v čase ovlivňují různé vlivy: ekonomická situace, roční doba nebo třeba i to, jaké je zrovna počasí.

Docela by mě zajímalo, jak je to v Praze. Pojďme to zjistit! Až zítra pojedete do práce, vyplňte jednoduchý Google dotazník. Pokud se sejde dost dat, za týden dodám výsledky.