(Psáno jako audioglosa pro Seznam Zprávy.)
Když jsem před pár týdny ve svém newsletteru poučoval mladé lidi, ať si najdou práci která je bude bavit, a nebudou pak muset se svými zaměstnavateli smlouvat, že nechtějí pracovat ani minutu nad rámec své pracovní smlouvy, schytal jsem to ze všech stran.
Od mladých, že jsem zhýčkaný boomer, který udělal kariéru v devadesátých letech, plných příležitostí, a teď má tu drzost je poučovat.
Od starých, kteří dnes litují, že když byli mladí, tak nebyli tak chytří jako mladí dneska, a dřeli se k smrti.
Od levičáků, kteří mě označili za privilegovaného pokrytce, který se živí prací, která žádnou prací ve skutečnosti není.
A nakonec i od pravičáků, kteří zase tvrdili, že smlouva je přece základ spořádané společnosti, a kde se ve mně bere drzost žádat po komkoli, aby dělal něco nad její rámec.
Za pravdu mně dala vlastně pouze jediná skupina obyvatelstva. Nedokážu ji přesně definovat, a mám pocit, že jsou v ní mladí, staří, levičáci i pravičáci.
Mají spol…