Newsletter Jedno procento: A vy jste věděli, co v anglickém slangu znamená "Hele, nech si ten flanel"?
Dobrý den! Tento newsletter dostáváte proto, že jste platícími či neplatícími odběrateli Jednoho procenta. Děkuji za váš zájem i přízeň. Na žádost několika z vás vypouštím z názvu newsletteru své oblíbené slovo InfoPorno, protože chápu, že mail s touhle hlavičkou mohl v korporátních mailboxech budit nežádoucí pozornost. Obsah zůstává stejný: zajímavosti, glosy či nápady, které “nedospěly” do velkého textu. Vážím si vaší podpory. Plánuju trávit méně času na Twitteru a být s vámi ve spojení právě prostřednictvím Jednoho procenta, kde to považuju za smysluplnější. Podcasty a tento newsletter budou i nadále zadarmo, většina ostatních textů však bude jen pro předplatitele. Přeju hezký týden!
***
Je tu prosím někdo, kdo se necítí jako oběť?
Velké firmy propouštějí a řeší se problém, jak pomoct lidem, kteří dostali výpověď. Nejen finančně, ale také psychicky. Možná hlavně psychicky. Součástí “zaměstnaneckých balíčkú” pro vyhozené zaměstnance jsou bezplatné konzultace či mentoring, případně i další odborná pomoc.
OK, chápu, byť jako starý asociál to považuju za poněkud změkčilé. Zejména když součástí balíčku je nějaká forma finančního odstupného. Řekl bych, že o svou duševní kondici by se pak mohl každý postarat sám. A možná je efektivnější shánět novou práci, než o tom vyprávět nějakému psychoanalytikovi na gauči.
Což je jen můj zcela amatérský, moderními teoriemi nepodložený názor, a rozumím tomu, že tyhle věci jsou dnes v módě.
Čemu ovšem vůbec nerozumím, je to, že podle některých expertů (píše britský The Sunday Telegraph) potřebují psychologickou pomoc i ti, kteří výpověď NEDOSTALI! A to právě proto, že ji nedostali. Prý trpí tzv. syndromem přeživších. Ten se většinou vyskytuje u lidí, kteří prožili nějakou traumatickou událost (třeba pád letadla nebo ztroskotání lodě), kdy hodně lidí zahynulo, a oni cíní vinu, protože měli štěstí a přežili.
JENŽE propuštění, zejména v době ekonomické stagnace, NENÍ žádná havárie srovnatelná s pádem letadla. Je to běžná věc, s kterou každý musí počítat. A když se vám ve firmě vyhne, tak to buď znamená, že svou práci děláte dobře, anebo že jste prostě měli štěstí, ale každopádně byste se měli věnovat dál práci. A ne se nimrat v hypotetických pocitech nějaké iluzorní oběti.
Telegraph cituje odborníky na personalistiku, podle nichž by se vedení firmy mělo k lidem, které nepropustilo, chovat citlivě a s ohledy. "Zaměstnavatelé by měli dbát na to, aby lidem, kteří nedostali výpověď, neříkali věci jako: 'no, měl bys být rád, že máš práci',“, řekl Telegraphu konzultant splečnosti Myers-Briggs, která s touhle bláznivinou přišla.
A lidí, kteří syndromem přeživších trpí, by se neměli stydět manažery požádat o pomoc. Jak tohle píšu, napadá mě, že je to možná celé jinak a že jde ve skutečnosti o rafinovanou past na přecitlivělé lemply. Trpíš, protože jsme tě nevyhodili? Neboj, hned v přístím kole propouštění půjdeš jako první.
Avšak bojím se, že si to moc idealizuju.
***
ChatGPT bude možná za peníze
Většinou je to “na hraní” a “na žasnutí”, mnoho lidí však už pro ChatGPT našlo i praktické využití. Studenti si tu nechávají psát domácí úkoly, milenci básničky pro své partnery a firmy jednoduché texty na své weby nebo blogy. A samozřejmě se intenzivně diskutuje, co z toho je správné a co špatné, k čemu by se tahle služba používat neměla (třeba z etických důvodů) a zda díky ní přijdou už brzy o práci zaměstnanci v kreativních profesích.
Odpovědi nevíme, služba ChatGPT každopádně slaví úspěchy. Ve středu se podle Reuters stala nejrychleji rostoucí uživatelskou aplikací v historii. Milión uživatelů získala pět dní po svém uvedení 30. listopadu loňského roku (Netflixu to trvalo 3 roky), 100 miliónů pak za dva měsíce (Instagram za dva a půl roku, TikTok za devět měsíců). Má to jeden negativní důsledek: služba je v posledních dvou týdnech často nedostupné, s vysvětlením, že servery jsou přetížené.
I proto zvažuje firma OpenAI zpoplatněné, nebo aspoň zavedení placené verze. Oznámila to na diskusním serveru Discord počátkem ledna, a je samozřejmě otázka, kolik peněz budou chtít. Pro platící uživatele bude služba nejen lépe dostupná, ale i rychlejší a s dalšími profi funkcemi. Očekává se měsíční předplatné srovnatelné s podobnými službami, tedy cca někdo v okolí 10 dolarů měsíčně. Kolik byste za texty psané strojem byli ochotni platit vy?
***
… a jede se dál!
Po textech a obrázcích je tady video. Google právě oznamuje službu Dreamix, která umí zkombinovat nahrané video, obrázky a textové zadání, a vytvořit nové video s pomocí umělé inteligence. Máte záběry z kamery, které jste pořídili z tramvaje v Praze, a chcete, aby město vypadalo jako po apokalypse a proháněli se v něm fialoví jednorožci? Už brzy žádný problém. Budoucnost je za rohem, vlastně na vás skoro vykukuje. (Ano, i to můžete mít na videu.)
***
Chcete žít věčně?
Zde je základní rada: naplánujte si přísnou veganskou dietu s denní dávkou 1977 kalorií, hodinu denně věnujte cvičení a třikrát týdně hodinu intenzivnímu tréninku, najměte si tým přibližně 30 lékařů či dalších expertů a choďte každý den spát ve stejný čas, samozřejmě brzy. Plus ještě maličkost, vyhraďte si v rodinném rozpočtu částku asi 2 milióny dolarů ročně.
Aspoň takhle to dělá Bryan Johnson, pětačtyřicetiletý bývalý programátor, který v roce 2013 prodal svou firmy Braintree společnosti PayPal (v té době už součásti eBay), a vydělané peníze dnes z velké části investuje do svého zdraví. Či spíš touhy žít věčně, nebo aspoň dlouho … a v té nejlepší kondici.
Jeho dlouhodobým cílem je mít tělo dvacetiletého muže, a podle bulvárního deníku NY Post má už první úspěchy: údajně má srdce 37letého muže, pleť 28letého muže a kapacitu plic 18letého. Vstává každé ráno v pět, každý den se váží a měří si základní tělesné parametr (tep, tlak, BMI index, množství tuku atd.) a jednou měsíčně podstupuje detailní lékařskou prohlídku. Každou používá speciální zařízení, které mu měří počet erekcí během spánku.
K čemu je tahle informace dobrá, absolutně netuším. Ale lidé soutěží v lecčems, tak proč by muži nemohl soutěžit v počtu nočních erekcí. Plus nahazuju další možné využití: když přístroj hlásí erekcí vyšší počet, budíte se do dne, kdy byste možná neměli dělat žádná důležitá rozhodnutí.
Nebo naopak?
***
“Hele, nech si ten flanel!”
Ano, pro některé byly prezidentské volby “flanelovou revolucí”, a protože je máme úspěšně za sebou, můžeme si tedy říct, jak to s tím flanelem je. Tedy minimálně v Anglii, kde se tohle slovo vyskytuje ve slangu, byť dnes už příliš nepoužívaném. Například podle Collinsova slovníku je to, když něčí slova považujete za “flanel”, vyjádřením nesouhlasu nad tím, že toho sice řekl hodně, ale skoro nic k věci.
Na webu phrases.org.uk je pak nuásledující vysvětlení:
Collinsův slovník slangu uvádí, že podstatné jméno "flannel" se od 20. let dvacátého století používá ve významu "nesmysl, i když věrohodný" a sloveso "to flannel" od 40. let dvacátého století znamená "mluvit nesmysly uklidňujícím, věrohodným způsobem, zejména za účelem okouzlení ženy, kterou chceme svést".
Nic nenaznačuju, ale ta metafora “mluvit nesmysly za účelem svedení ženy” mi přijde naprosto dokonalá.
***
Ptákovina z Anglie
Britský nadační fond pro ornitologii (BTO) se dostal do problémů, protože příliš často tweetoval o slukách. Twiter mu dokonce zablokoval účet. Důvod je opravdu bizarní. Sluka se anglicky řekne “woodcock”, a twiterovské algoritmy to vyhodnotily jako něco velmi neslušného. Ve skutečnosti šlo o onformace o celostátní průzkumu právě sluk lesních, který fond připravuje mimo jiné ve spolupráci s BBC. Účet dostala nadace zpátky až poté, co o tom přímo Elonu Muskovi tweetoval právě televizní moderátor Chris Packham. Vtipně končí článek o téhle aférce deník The Times. Píše: “Není známo, zda se nadační fond bude zabývat také sýkorami a káňaty.” Na vysvětlenou: sýkory se hovorově anglicky řeknou “tits” či “boobies”, zatímco káňata “shags”. Uvidíme.
***
Co kdyby všechno bylo na benzín?
Reklama Nissanu na elektroauto Leaf je sice už 11 let stará, ale stále stejně skvělá. Nejlepší jen ten mobil s malým spalovacím motorkem.
***
Zvládli jsme to společně?
Vláda se chválí na tzv. citylightech ve městech a v reklamách na webu, a to v kampani, která podle LN stála cca 2,5 miliónu korun. Nejsou to velké peníze, na druhou stranu je otázka, proč je vůbec utrácet a jaký od toho Fialův kabinet čeká efekt.
***
Podcast Jedno procento s Martinem Kotasem
V pondělí jsem točil novou epizodu s kavárníkem a spolumajitelem Mlýnské kavárny na Kampě. Mluvili jsme o spoustě věcí, zejména o tom, jak se žije v Praze, proč některé věci dlouho trvají a jaký je pro naši generaci smysl života. Myslím, že vás to bude bavit. Díky, že posloucháte. Můžete buď přímo z webu Jednoprocento.cz, anebo si nastavit automatické stahování na svou oblíbenou podcastovace, třeba Apple Podcasts nebo Spotify.
***
Boomer v kuchyni: Caesarův salát
Začínám sérii, ve které se chci věnovat ikonickým jídlům se zajímavou historií. Zatím jich mám v merku kolem dvaceti, a je to taková “moderní historie” vyprávěna z talíře. Zároveň se je jako nadšený kuchař amatér a #boomervkuchyni vždycky pokusím uvařit. Tentokrát jsme si se ženou dělali Caesarův salát (podle jejího receptu), a myslím, že to stálo za to. Text je na webu, byť pouze pro předplatitele.
Milí přátelé, děkuju za pozornost a přeju dobrý start do dalšího týdne. Těším se prostřednictvím tohoto newsletteru na shledanou.