Co se stane, když na pražské Vinohrady dopadne asteroid o průměru 50 metrů? InfoPorno#71

(12 věcí, které vám možná utekly. Odkazy, poznámky a výpisky z četby. Aneb co nevydalo na samostatné texty, ale stojí za pozornost.)

Tranzistor slaví 75. narozeniny. Jeden z nejvýznamnějších vynálezů 20. století má v “rodném listě” napsané datum 16. prosince 1947, o týden později ho Bell Labs představily jako “úžasný vánoční dárek”. Uvádí se, že první noviny, které o tranzistoru informovaly, byly New York Times. Avšak až s více než půlročním zpožděním. Bylo to 1. července 1948, na straně 46 (!), a informace o tranzistoru byla poslední zpráva z článku s názvem: “Zprávy o rozhlasu.” Že je to začátek nové éry, jsme se dozvěděli mnohem později.

#

Ano, už jsem to psal několikrát, svět žasne a šílí z toho, jak umí umělá inteligence od Open AI odpovídat v chatu. Je dobrá. A tak mnozí zkouší, jestli dokáže napsat text “nové” písně Beatles, sonet ve stylu Williama Shakespeara, či úvodník do novin (konkrétně britských The Times). Americký Wall Street Journal zase testoval, zda dokážeme poznat, které tweety známých osobností jsou autentické, a které napsala umělá inteligence.

Tím posledním jsem se inspiroval, a pro test jsem si vybral svého oblíbeného uživatele Twitteru Iva Lukačoviče. Zde jsou dva tweety, a vy rozhodněte, který napsal Ivo a který OpenAI.

A:

Nekteri lide dosli k tomu, ze oni sami se uz asi lepe mit nebudou. Preji si proto, abychom se i my ostatni meli stejne stejne spatne.

B:

Dnes jsem se probudil s pocitem, že je vsechno spatne. Ale pak jsem si uvedomil, ze je to jen dalsi den a mam pred sebou spoustu prilezitosti, jak ho zlepsit. #optimismus #nadeje

Díky za hlasování!

#

Ženy se zlobí! Konkrétně: víc než muži a víc než dřív. Gallup se každý rok ptá lidí (vzorek 120 tisíc respondentů ze 150 zemí), jaké emoce prožívali předešlý den. Co se týče zlosti, bylo to u mužů i žen v roce 2012 cca 20 procent, píše BBC. Loni to u mužů bylo zhruba stejně, ženy se však zlobí víc.

#

“Krypto” je dnes skoro neslušné slovo, a veřejně se s ním loučí i mnozí technologičtí evangelisté, kteří krypto i blockchain předtím naopak adorovali. Jak už to u módních vln bývá, situace je složitější. Neplatí rovnice “krypto = budoucnost peněz”, ale ani “krypto = podvod”. Jenže žijeme v době, která je názorově polarizovaná, skoro by se dalo říct binární. Platí buď “to”, anebo “ono”, a když by náhodou byl někdo, kdo tvrdí, že pravda je “mezi” (nebo “někde jinde”), tak ho zaškatulkujeme sami, a ještě označíme za pokrytce.

I proto se mí líbí článek Scotta Alexandera na jeho blogu Astral Codex Ten na Substacku. Píše, že krypto má nejen své velké prohry (pochopitelně nedávný krach burzy FTX a pád jejího zjevně pološíleného zakladatele), ale i zjevná, dobře dokumentovaná vítězství. Což hezky ukazuje žebříček zemí, kde se krypto (hlavně Bitcoin) na světě opravdu používá a funguje, od Vietnamu, kde se používá nejvíc, až po Afghanistán:

Scott Alexander píše:

Milují Vietnamci obchodování s “opičími gify”? Jsou Ukrajinci méně imunní vůči Ponziho schématům? Je Venezuela plná borců, kteří rozumějí technologiím?

Vietnam používá krypto, protože tam nefungují banky. Přístup k bankovnictví nemá 69 % Vietnamců, což je druhé nejvyšší číslo na světě. Nevím proč; média to často vysvětlují chudým venkovem, ale mnohé státy jsou na tom v tomto ohledu hůř. Ví se o tom, že vláda v minulosti nutila banky uzavírat klatastrofálně špatné půjčky, a ty banky pak krachovaly; že by důvěru veřejnosti zničilo právě tohle? (…)

Mezi země používající nejvíc krypto patřila vždycky Ukrajina: v roce 2021 ji NYT označily za "hlavní město krypta na světě". I ta za to vděčí příšernému bankovnictví. (..)

Když Rusko napadlo Ukrajinu, vláda podpořila krypto jako způsob, jak mohli lidé ze spřáteleného Západu posílat peníze - jen v březnu to bylo 70 milionů dolarů. Ukázalo se to být tak užitečné, že během prvního měsíce války si prezident Zelenský našel i během ruského ostřelování dělostřeleckými granáty čas na to, aby se přijal zákon, který použití krypta usnadnil.

Což je možná zajímavý námět na analýzu, nebo aspoň článek: jak klesající Bitcoin a celkově důveru v kryptoměnu ovlivňuje právě Ukrajinu? A jak ovlivňuje Rusko, kde krypto hraje rovněž významnou roli, zejména kvůli sankcím? No a je to ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou důležitý faktor?

#

Mimochodem: autor citovaného článku Scott Alexander je velmi zajímavá figura. Jeho celé jméno je Scott Alexander Siskind, a je to psychiatr žijící v San Francisku. Pod pseudonymem Scott Alexander psal asi sedm let blog (2013 až 2020), který se jmenoval Slate Star Codex. V něm se věnoval hlavně medicíně a technologiím, ale i dalším tématům.

V červnu 2020 oznámil, že s psaním končí, protože ho kontaktoval reportér New York Times, s tím, že o něm chce napsat článek. Měl být prý “velmi pozitivní”, ale Siskind se bál vyzrazení své identity (s ohledem na svou psychiatrickou praxi), a radši blog smazal. “Pozitivní” článek nakonec nevyšel, ale s mnohaměsíčním zpožděním vyšel v NYT článek “negativní”. Siskind si myslí, že to byla odplata právě za to, že celou věc zveřejnil jako první.

Je to zajímavé čtení, byť asi hlavně pro mediální insidery. Scott Alexander nyní s psaním pokračuje, a to na Substacku (stejná platforma, na jaké čtete i tenhle text).

#

“Haló? Ahoj, kámo! Ne, nerušíš, jsem teď v letadle do Barcelony. Jasný, pokecáme,” uslyšíte možná už brzy cestou v letadle, a pokud budete mít smůlu, tak dotyčný člověk bude sedět hned vedle vás.

Evropská komise povolila telefonování v letadlech, lépe řečeno potvrdila, že dopravci mohou vybavit své stroje technologií umožňující používat sítě 5G. Konektivita bude řešena přes satelity a na palubě letadla bude fungovat cosi jako miniaturní základnová stanice. Rozhodnutí EK znamená, že bylo oficiálně stvrzeno, že to nebude mít žádný vliv na bezpečnost cestujících.

Tedy … na bezpečnost z hlediska leteckých standardů. Nedá se vyloučit, že jakmile se na palubách letadel začne telefonovat (a víme, jak iritující někteří lidé při telefonování jsou!!), může to vyvolávat spory mezi cestujícími. A ty, jak známo, nikoli výjimečně končí mimořádnými přistáními, vymáháním vysokého odškodného nebo i nepodmíněnými tresty. Nechme se překvapit.

Teď v začátcích půjde o velmi drahou službu, kterou navíc nabídnou jen některé společnosti. Ale nepochybně se bude zlevňovat. Nové technolgie, zejména ty moderní, nelze zastavit ani zpomalit. Jakmile se objeví a je o ně zájem, je jen otázkou času, kdy se začnou používat zcela běžně.

Plus má tohle rozhodnutí jednu zajímavou konsekvenci: co se stane s tzv. leteckým režimem? Tento termín dnes používají všichni výrobci mobilních telefonů pro stav, kdy telefon není připojený k síti, ale lze ho používat pro offline věci. Označuje ho také ikonka s letadlem.

Změní výrobci termín? Anebo půjde o další slovo, které přežije realitu a bude se používat, byť za deset nebo dvacet let si už bude jen málokdo pamatovat, proč to tak je? Počkejme si. Slovní spojení jako “zvednout telefon” nebo “vytočit číslo” by mohla vyprávět.

#

Citát týdne:

“Ve vědeckých otázkách je názor tisíce lidí míň podstatný než pokorné přemýšlení jednotlivce.” Galileo Galilei

World of Engineering @engineers_feed

“In questions of science, the authority of a thousand is not worth the humble reasoning of a single individual.” - Galileo Galilei

#

Slovo roku 2022 podle Oxfordského slovníku je: “goblin mode”

Oxford University Press @OxUniPress

The ‘goblin community’ has spoken! We’re pleased to announce goblin mode as the #OxfordWOTY 2022. Read more about this year’s winning choice here #TeamGoblinMode: ow.ly/3yk750LUNRr

Jde o “druh chování, které je nepokrytě samolibé, lajdácké, chamtivé nebo projevem lenosti, a je výrazem odmítání společenských norem a očekávání ostatních.”

Je vám to povědomé? Chováte se taky tak? Pak na sebe nebuďte pyšní, ale můžete mít aspoň samolibé potěšení, že jste to dotáhli až do slovníku. Na rozdíl od metaverzu (2. místo) a hashtagu #IStandWith (3. místo), který se nejčastěji používal ve spojení s Ukrajinou.

#

“Dneska se hrozně těžko vychovávají děti. Protože mají hrozně moc volnosti a hrozně moc přepychu,” říká ženská v československém dokumentu z roku 1979. Zhlédněte ho, vyloženě se zábavných důvodů: aneb jak se před 40 lety diskutovalo o tělesných trestech. (Dneska by polovinu respondentů rovnou zatkla kriminálka, příslušníky norského Barnevernetu by rovnou trefil šlak.)

#

Washington D.C. bude mít od července 2023 veřejnou dopravu zdarma. Rozhodla o tom minulý týden městská rada. Jde o trend, kterým jde v USA řada měst, Washington je však zatím největším. Logika PRO je jasná: existuje mnoho dobrých důvodů, proč je lepší, když lidé budou víc používat městskou veřejnou dopravu. Logika PROTI je taky jasná: proč by na veřejnou dopravu měli - prostřednictvím daní - doplácet ti, kteří ji z jakýchkoli důvodů nepoužívají? A proč by obyvatelé města měli “doplácet” na návštěvníky a turisty? Osobně nemám v téhle věci silný názor.

Pojďme si ještě jednou zahlasovat.

#

Srážka s asteroidem? Proč ne! V kontextu událostí posledních několika let by to nikoho až tak nepřekvapilo. Teď si jen vybrat, jak velký asteroid to bude a kam přesně dopadne. Ať víme detaily!

Je od toho webová aplikace. Mrkněte se na ni. Stačí zadat velikost asteroidu, rychlost srážky a úhel, pod kterým vstoupí do atmosféry. Pro příklad jsem si zvolil opravdu malý asteroid s 50 metry v průměru. Místo dopadu: pražské Vinohrady, konkrétně náměstí Jiřího z Poděbrad. Hele, žádná velká sláva: asteroid sice exploduje ještě 870 metrů nad zemí, ale i tak to udělá docela paseku: odhadem 700 tisíc mrtvých, další asi půl milión lidí utrpí popíleniny. Exploze zapálí stromy na ploše až 35 kilometrů od místa výbuchu. Do patnácti kilometrů od výbuchu asi nezůstanou stát žádné budovy ani stromy.

Jak se říká: “Padá hvězda, rychle si něco přej!”

Na druhou stranu: ke srážce s asteroidem téíto veliokosti dochází statisticky jednou za 832 let. A ve zdokumentované historii se tak vždy stalo v neobydleném území.

#

Ruský adventní kalendář, vzor 2022. Autor Nick Newman, The Times.

#

Mějte se předvánočně hezky!