Zápisky z četby: proč psychiatři neléčí, ale vyrábí diagnózy ... a co píše Fukuyama o Muskovi (a taky Babišovi)
Nedělní čtení.
Kdo řídil Facebook? Narcis posedlý mocí a feministka se slabostí pro luxusní prádlo, tvrdí v nové knížce Beohlední lidé bývalá zaměstnankyně
Sarah Wynn-Williamsová, která strávila sedm let ve funkci globální ředitelky pro veřejnou politiku, přirovnává zakladatele Marka Zuckerberga a bývalou provozní ředitelku Sheryl Sandberg k postavám z románu Velký Gatsby: k lidem, kteří "rozbíjejí věci a životy", a nechávají to po sobě ostatní uklízet.
"Facebook není demokratická instituce," píše v knížce, která právě vychází, Wynn-Williamsová. Podle Sunday Times dosáhla společnost Meta (Facebook) dočasného zákazu propagace knihy, ta je však přesto na 4. místě nejprodávanějších knih na Amazonu.
"Facebook je království jednoho muže, jehož moc může přetrvat generace politiků," tvrdí. Zakladatele popisuje jako muže, který je posedlý mocí a sám sebou. Což ilustruje třeba příkladem, kdy Zuckerberg během asijského turné vyžadoval, aby mu organizátoři zajistili “přátelsky se chovající dav” čítající kolem miliónu lidí.
Někdy tato koncentrace moci vedla k fatálním následkům, píše Wynn-Wiliamsová. V Myanmaru Facebook dlouhodobě ignoroval varování před šířením nenávistných příspěvků, které později přispěly ke genocidě muslimské menšiny Rohingů. Společnost se přitom podle autorky spoléhala při monitoringu obsahu na jediného zaměstnance, který uměl barmsky. Ten pracoval na dálku z kanceláře v Dublinu.
Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 Facebook aktivně pomáhal kampani Donalda Trumpa s mikrozacílením na potenciální voliče. Ale netřeba v tom hledat politické názory, Zuckerbergovi šlo vždy o politický vliv, a bylo mu jedno, s kým nebo čím je spojený. Nabídku pomoct v kampani dostali v roce 2016 Trump i Clintonová, ale ta ji odmítla. Současně se společnost v projektu s krycím názvem "Aldrin" připravovala vstup na čínský trh, a jeho součástí bylo dovolit nebo dokonce pomáhat tamním úřadům s cenzurou.
Wynn-Williamsová popisuje i osobní zkušenosti s firemní kulturou, včetně nevhodného chování vysoce postavených manažerů. Sheryl Sandbergová si pěstovala image feministické ikony (viz její knižní bestseller Lean In), a zároveň údajně utratila 13 tisíc dolarů z firemních peněz za spodní prádlo pro sebe a svou mladou asistentku. Její vztahy s autorkou knihy se údajně “rozpadly” poté, co s ní během letu v soukromém letadle odmítla jít do postele.
Názory na knížku jsou rozdílné, od potlesku za otevřenost a odvahu, až po kritiku za to, že si bývalá vyská manažerka firmy jen vyřizuje účty se svým bývalým zaměstnavatelem.
Pochvalné recenze zdůrazňují to, že tvrzení v knize jsou konkrétní, detailníé a vztahují se ke specifickým událostem. Autorka i nakladatel musí být připraveni je případně doložit.
Ale platí i výtky, že jde o jednostrané svědectví se silnou příchutí “kyselých hroznů”. Kniha byla vydaná “bez varování” a její existence byla až do poslední chvíle držena v tajnosti. Popisuje realitu přesně a pravdivě? To dnes nevíme. Ale jedno jisté, opět se ukazuje, jak všechny revoluce vedené dobrými úmysly nakonec požerou často i své děti.
V tomto případě právě Wynn-Williamsovou, která i v knížce prohlašuje, jak po práci ve Facebooku toužila, protože tuhle sociální síť považovala za “největší politický nástroj své doby”. A teď je zklamaná, když se to potvrdilo? Když se rozhodnete měnit svět k lepšímu, musíte počítat s tím, že to “lepší” si každý představuje jinak.
.
Fukuyama o Muskovi (a zmiňuje i Babiše)
“Vynálezcem” moderní oligarchie, která podkopává demokratické instituce, byl někdejší italský premiér a vydavatel Silvio Bersluconi. Musk na něj dnes úspěšně navazuje,p íše na svém Substacku Francis Fukuyama.
Silvio Berlusconi vytvořil vzorec moderní oligarchie, kde bohatý jedinec využívá svůj majetek ke koupi médií, následnému vstupu do politiky a ochraně svých obchodních zájmů, což zabránilo reformám v Itálii po studené válce.
Tento model oligarchie se úspěšně rozšířil do východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, kde oligarchové jako Kolomojskyj, Achmetov a Babiš ohrožují demokracii nepřiměřeným politickým vlivem a podporou korupce.
Elon Musk se stal americkým ekvivalentem Berlusconiho, když koupil Twitter za $44 miliard dolarů ne z ekonomických důvodů, ale pro politický vliv. Ze sítě se stal “MAGA megafon”, a společně s darem 250 miliónů dolarů pro Trumpovu kampanň otevřel X/Twitter Muskovi cestu do čela americké administrativy.
Muskovo propojení s Trumpem vytváří značné konflikty zájmů vzhledem k závislosti firem Tesla a SpaceX na federální vládě, ačkoliv jejich partnerství může být nestabilní kvůli střetu silných eg, píše Fukuyama. Objevují se zprávy, že Trump je už z Muskovy přítomnosti v Mar-a-Lago už trochu “unavený”.
Sociální média nahrazují tradiční média jako primární zdroj informací pro Američany, jejich moc potřebuje být omezena, tvrdí filosof. Velké internetové platformy jsou jako “nabitá zbraň”, která leží n astole. Máme se divit, že ji Musk jednoduše zvedl?
.