Co jsem četl a co mě bavilo minulý týden? Najdete v tomhle newsletteru. Zároveň vám chci poděkovat, že pravidelně čtete i posloucháte Jedno procento. Je vás už cca sedm tisíc. A taky vás chci poprosit, pokud je to možné a bude se vám chtít, abyste si Jedno procento předplatili. Od srpna a pak ještě výrazněji od září budu většinu textů zamykat, buď celé, nebo částečně. Na webu určitě zůstanou i články zadarmo, ale bude jich míň. Děkuju a prima léto!
“Nelíbí se mi. Nevypadá správně,” řekla Thatcherová v 80. letech o futuristické stíhačce, a její vývoj zastavila
Britský Harrier létal podzvukově, jeho nástupce měl překročit rychlost zvuku. A zároveň mít schopnost vzlétat i přistávat kolmo, plus být ještě “neviditelný” pro radary.
Technicky šlo o mimořádně náročné řešení, avšak projekt stíhačky P.1216 byl údajně realizovatelný. Vznikl z obavy z konvenční války se Sovětským Svazem, v níž by běžná letiště byla zrušena a tyto stíhačky by startovaly z provizorních základen. Projekt nakonec zastavila Margaret Thatcherová v roce 1982, údajně se slovy: “Nelíbí se mi. Nevypadá správně, a když něco nevypadá správně, nebude to ani správně létat.”
Detaily odkrývá nová knížka Michaela Prycea s názvem Jump Jet, v níž jsou i dosud nepublikované ilustrace letounu z archívů firmy BAE. Jak autor podotýká, Británie mohla v tomto ohledu technologicky předběhnout jak Američany, tak Rusy. Kolmý start vycházel ze strategických úvah v době studené války, kdy nebyla vyloučena možnost, že Sovětský Svaz zaútočí na západní státy nejdřív konvenčními zbraněmi.
Jinými slovy: P.1216 nebyl fantasmagorií šílených inženýrů, ale snaha odpovědět na velmi konkrétní a zároveň děsivou variantu válečného konfliktu před rokem 1989.
Inženýři se obávali, že běžná konstrukce letounu nezvládne zátěž danou kolmými starty a přistáními a nadzvukovým provozem. Řešením nebylo zesílit ocasní plochy, ale rozdělit zadní část letounu tak, aby už nebyla přímo bičována proudem motoru.
‚Tahle dvojitá záď, kterou Thatcherová nenáviděla, měla především snížit nároky na údržbu,‘ píše Pryce. Ve válce, pro kterou byl letoun určen, by na údržbu nebyl čas. Dnes si letouny s kolmým startem spojujeme především s Falklandami, ale jejich skutečný smysl spočíval v mnohem větším konfliktu.
Pokud by vypukla válka s Ruskem, jedním z plánů bylo bojovat konvenčními zbraněmi co nejdéle a pokusit se dosáhnout vyjednaného řešení dříve, než konflikt přeroste ve vzájemně ničivou jadernou válku. K tomu bylo potřeba letectvo — konkrétně letectvo schopné dál létat z rozbombardovaných letišť. A právě k tomu měl sloužit jump jet.
x
Açaí, segue, charcuterie, quinoa, gnocchi, Worcestershire a chipotle. To jsou slova, která Britům dělají nejčastěji problém s výslovností
Ano, většinou jde o převzatá slova, a ne náhodou doputovala do Británie nejčastěji s nějakou gastronomií. Açaí je kapustoň brazilská, tedy palma rostoucí v tropickém pásmu Jižní Ameriky, a populární se stala proto, že jsou látkám v jejích listech přisuzovány velké zdravotní benefity. Čte se “asaj”, a podle průzkumu, který si na ostrovech objednala automobilka Škoda, jde o Brity vůbec nejčastěji špatně vyslovované slovo.
