Vzdělávání v čase AI: Ondřej Šteffl o škole pro svět, který přijde

Portrét Ondřeje Šteffla napsal Claude AI na základě podcastu Inspiruj.se, v kterém se zakladatelem Scio škol a čeksým vizionářem vzdělávání mluvili Senta a Miloš Čermákovi. Podcast zveřejníme na Jednoprocento.cz koncem týdne, možná i proto, že před začátkem školního roku je to téma, které může nebo by mělo zajímat asi každého.

Ve světě, kde chatboty píšou eseje a algoritmy řeší matematické příklady rychleji než učitelé, vzniká zásadní otázka: K čemu vlastně slouží školy? Ondřej Šteffl, zakladatel společnosti Scio a vizionář českého školství, má jasnou odpověď. "My se připravujeme na svět, který bude vypadat úplně jinak než to, co žijeme dneska," říká muž, který v sedmdesáti letech stále hledá nové výzvy - naposledy se naučil jezdit na wingfoilu a tvrdí, že je nejstarším wingfoilistou v Česku.

Štefflovova cesta česká vzdělávání začala v devadesátých letech, kdy místo politické kariéry zvolil založení školy. "Jeden můj chytrý kamarád mi řekl, že je lepší založit školu. A měl naprostou pravdu," vzpomíná na rozhodující moment v roce 1990.

Udělal tehdy nějaké chyby? Samozřejmě. Například to, že prosazoval a sám založil osmileté gymnázium. “Byla to hrubá chyba. To nikde na světě nemají, snad s výjimkou Rakouska. Když sem pozvu nějaké odborníky, například z OECD, tak první, co říkají, je: prosím vás, zrušte osmiletá gymnázia."

.

Průvodci místo učitelů, umělá inteligence místo učebnic

V síti Scio škol nenajdete klasické učitele, ale "průvodce". Není to jen terminologický detail. "Míněno jako průvodci vzděláváním. A už zdaleka nejsme jediní, kdo tenhle termín běžně používá," říká Šteffl. Takže se ve školách učitelé oslovují “Pane průvodče?” Kdepak. Děti si s nimi tykají a oslovují je křestním jménem. "Ve Scio školách je to standard."

Při nabírání nových průvodců se ve Scio hledí na jejich schopnosti a životopis. Pedagogické vzdělání je důležité minimálně. Co hraje roli? "Zhruba čtvrtina těch lidí jsou skautští průvodci, skautští vedoucí. To je pro nás velkej kredit, když má někdo tuhle zkušenost." Proč zrovna skauti? "Když je postavíte před děti, tak oni s nimi umějí zacházet. A mají v tomhle smyslu taky dobře nastavené hodnoty."

Umělá inteligence pro Šteffla není hrozbou, ale nástrojem. "Já třeba říkám, že kdyby by si někdo dal práci s dobrým promptem, tak můžete šestileté dítě posadit před počítač, a to šestileté dítě řekne: 'Hele, nauč mě číst,' tak to zvládne."

Nahradí AI učitele? Jaks e to vezme, říká Šteffl. "Jsou učitelé dětí a učitelé předmětů. Učitelé dětí to mají dobré. To AI zatím neumí. Ale učit předměty, to umí ta umělá inteligence líp než devadesát devět procent učitelů."

.

Matematika jako překážka, kterou je třeba překonat

Přestože je Šteffl vzděláním matematik, jeho vztah k matematice ve vzdělávání je překvapivě pragmatický. "Dlouho jsem si myslel, že je strašně důležité, aby se děti dobře učily matematiku. Dneska už si to nemyslím. Myslím si, že to, co člověk potřebuje do života, končí někdy u trojčlenky a procent."

Matematiku v jeho školách nazývají "překonávám překážky". Není to něco, co by nutně potřebovali a v budoucnosti využili. Ale nutně to potřebují znát, aby se například dostali na střední škole. Což je ta překážka. Podle mě trochu pitomá, ale to platí o mnoha překážkách v životě,” říká Šteffl.

Štefflovovou "nejnebezpečnější myšlenkou", jak sám říká, je předpověď, že umělá inteligence skutečně sníží počet učitelů. "To se skoro určitě stane, ať tak či onak. A to opravdu nikdo neříká. Všichni říkají, ti učitelé se přeškolí a budou potřeba, ale ti, které jsem nazval učiteli předmětů, prostě potřeba nebudou."

Vidí v tom však příležitost: "Mimochodem, i v Čechách by to byl vlastně úžasný pokrok. Kdyby učitelů bylo míň, tak by mohli mít vyšší platy. Vidíte, a to je ta trojčlenka, kterou musíte znát."

.

Rodinná firma s neobvyklým předáváním moci

Šteffl předává vedení společnosti svému synovi, ale jejich vztah je výjimečný. "Opakovaně se stává následující historka. Sedíme na poradě, něco se tam řeší. Načež já chci něco říct. Ale protože on je rychlejší, tak to řekne on. Ale on to řekne slovo od slova tak, jak bych to řekl já."

Humorně to komentuje: "Já jsem si ho naklonoval." A dodává: "Kdo má tu skvělou příležitost, že svého jednatřicetiletého dvaatřicetiletého syna vidí prakticky každej den? To mi přijde, že je vlastně úžasnej rodičovský úspěch."

Štefflovova vize vzdělávání pro "svět, který přijde" může znít jako sci-fi, ale jeho argumenty jsou založené na reálných trendech. Ať už se jeho předpovědi naplní či ne, jedna věc je jistá: člověk, který v sedmdesáti letech stále hledá nové výzvy a učí se jezdit na wingfoilu, rozhodně nepatří mezi ty, kdo se bojí změn.