Vy nemáte počítač?

Zápisky radostného pesimisty.

Rozhodl jsem, že budu víc pozitivní. Takže když muž v mikině a džínách lehce protočil panenky, zamžoural na notebook v mé ruce a podrážděně prohlásil: “Vy máte Apple, jo?”, tak jsem se usmál a přikývl.

“Ano!”, řekl jsem, měkce a o půl tónu vyšším hlasem, který experti na small talk doporučují jako nejvíc asertivní a vysílající pozitivní signály.

“Hm,” řekl muž, který se teoriemi hlasových tónin nepochybně nikdy nezabýval. Poškrábal se ve vlasech a zavrtěl hlavou.

“Milej pane, tak v tom případě za nic neručím. Mně řekli, že mám k projektoru připojit počítač.”

“Ale tohle je počítač,” řekl jsem.

“To je Apple,” opravil mě, a zvedl ukazovák.

Což s mým rozhodnutím být víc pozitivní trochu otřáslo, ale ovládl jsem se. Použil jsem další doporučovanou techniku, tentokrát pro vyhrocené vyjednávání.

Představil jsem si, jak na muže skočím, přitisknu ho ke zdi a do jeho vyděšeného obličeje z dvoucentimetrové blízkosti zasyčím hlasem tentokrát o půl tónu nižším a o dvacet decibelů tišším: “A Apple je počí…