Všichni máme v soukromí právo chovat se jak pitomci. Ale taky povinnost udržet svého "dementa" na uzdě #33

(15/10 - Konečně začalo opravdové babí léto. Je teplo, ráno se v údolích válí mlhy a v tramvajích mírně zapáchají lidé, kteří si ráno omylem oblékli péřovku. Buďme k nim shovívaví!")

O čem si povídají nebo píši miliardáři? Pokud nezi ně nepatříte, asi nevíte. Jen tušíte. Avšak pokud budete věnovat - tak jako já - chvíli času čtení textových zpráv, které si se svými kamarády a kolegy psal Elon Musk (a které byly zveřejněny díky soudu v americkému Delaweru, v souvislosti se spory ohledně Twitteru), pak získáte minimálně rámcovou představu.

Neprozradím všechno, jen naznačím: píší si prakticky to samé jako my ostatní, ať už jsme pouhými milioníři, anebo dokonce lidmi bez jakéhokoli zaznemnáníhodného majetku. Tedy velmi často si píší naprosté pitmosti.

Ve zveřejněných soudních dokumentech najdeme stovky textových zpráv, které si Musk psal s lidmi jako Jack Dorsey (jeden ze zakladatelů Twitteru), Joe Rogan (momentálně asi nejznámější podcaster světa), Larry Ellison žakladatel a šéf splečnosti Oracle) či šéf Microsoftu.

Pravda je taková, že většina zveřejněných textových zpráv je nudných a pro většinu lidí asi i málo srozumitelných. Zejména pro čtenáře v Praze, bez znalosti širšího kontextu. A tak těmi nejzábavnějšími jsou právě ty momenty, kdy překvapeně pozorujeme, že se miliardáři - včetně nejbohatšího muže světa - chovají podobně jako my.

Tedy často dětinsky, sebestředně, hloupě nebo zmateně.

Asi nejlíp to popsal Scott Galloway, byznysmen a komentátor technologického světa (například v podcastu Pivot), který má na Muska “žízeň” dlouhodobě a evidentně jeho textovky pročetl důkladně a pozorně.

Na svém blogu napsal: “Nejbohatší člověk na světě a jeho parťáci jsou stejně jako my ostatní nesofistikovaní, natvrdlí a malicherní. Možná ještě víc než my. Mysleli jsme si, že miliardáři hrají třírozměrné šachy, zatímco my ostatní dámu. Avšak ukázalo se, že hrají stejnou hru, jen na dražší šachovnici.”

A tak to přesně je. Z textových zpráv se nedozvíte nic o tom, jestli má Musk opravdu zájem koupit si Twitter, či případně jaké s ním má seriózní plány. Ale dozvíte se o tom, že se v soukromých konverazích chová jako normální člověk.

Žádné velké odhalení, že ano?

Obešli bychom se bez něj. A to i v případě, kdyby ze soukromých zpráv vyplynulo něco opravdu překvapivého nebo šokujícího. Chápu naši posedlost odhalovat soukromí slavných lidí (a je jedno, jestli politiků, byznysmenů, nebo třeba fotbalových rozhodčích), ale vždycky mi to bylo zároveň protivné. Bez ohledu na to, jestli se tyhle dokumenty dostaly k veřejnosti legálně, anebo nelegálně.

“Uniklé policejní odposlechy”, kdo by neznal tuhle frázi?