Veselé Velikonoce!
Zápisky radostného pesimisty.
Rozhodl jsem se, že budu víc pozitivní. Nenapíšu, že nesnáším Velikonoce, ale spíš jen tak nenápadně naznačím, že mě na nich pár věcí dost vytáčí.
“Dost” myšleno jako že celkem zásadně. Pokusím se to vysvětlit, mile a pozitivně.
Protože on je to jinak docela hezký svátek, který už v dobách socialismu nabízel tři volné dny, dnes dokonce čtyři, a pro školáky pět nebo šest, a když vezmeme v úvahu posedlost Čechů spojovat prodloužené víkendy do delších dovolených, tak v tom nejmazanějším případě deset.
Deset dní!
A to se vyplatí, jak vám řekne každý zaměstnanec.
Na druhé straně, mít deset volných dní na přelomu března a dubna není zas tak velký rokenrol, a dopadne to tak, že buď lyžujete na rozbředlém sněhu někde v Alpách, anebo se dopravujete letadlem k moři, a každý rok až na letišti zjistíte, že podobný nápad mělo v Evropě dalších několik desítek miliónů lidí.
A vy ne úplně se všemi, ale nepochybně s významnou částí z těchto lidí (pracovně jim říkáte “dementi”, a jste ve fázi popření, takže …