Už víc než rok
Zas je tu jaro, a květy z větví pučí,
čmeláčci drazí kolem slastně bzučí.
Však teskné tóny v jejich písních bručí.
Už víc než rok nás všechny covid mučí.
…
Sám znáš to dobře. Když ocas psíkem vrtí
hyeny běží jako rychlí, smutní chrti.
Ve vládě sedí chlapci z mokré čtvrti.
Už víc než rok nás všechny covid drtí.
…
Čas jako sprinter stále někam kvapí.
Ty nikdy nevíš, kdy tě virus lapí.
Ledový déšť i v březnu květy skápí,
Už víc než rok nás všechny covid trápí.
…
A ty chtěl bys šeptat: Poslyš! Hele!
Vyběhnout ven a zdravit lidi směle.
Sedíš však doma. Skoro jako v cele.
Už víc než rok nás všechny covid mele.
…
Vždyť tohle jednou skončit musí!
Mám z toho všeho všude kůži husí.
Za uši dostane, kdo nadýchnout se zkusí.
Už víc než rok nás všechny covid dusí.
…
Až jarní deštík zbytky sněhu smyje,
a zima před sluncem se zase na rok skryje.
Tu smutnou pravdu beztak nezakryje.
Už víc než rok nás všechny covid bije.
…
Příroda světlo před temnotou volí.
A herci vědí, že není malých rolí.
Však někdy hrdinu i malý hajzlík skolí.
Už víc než rok nás všechny covid bolí.
…
Řekni mi, kde se tohle v lidech bere?
Chceš nebo nechceš, uvnitř tě to žere.
Ať chci či nechci, ze rtů se mi dere:
Už víc než rok nás všechny covid sere.
…
Duše má křídla a chce být stále hrdá.
Však doba zlá je, tvrdí data tvrdá.
A když to bouchne, je to pane prda.
Už víc než rok nám všem z covidu mrdá.
…
Venku je jaro, však stále trochu zebe.
Mráz leze na duši, trápí mě i tebe.
Jsou dni kdy vločky zase padaj z nebe.
Zasraný covid už rok nás všechny jebe.
…
Šelmy jsou šelmy. V noci chodí lovit.
Jsem jako hrad, co bez vojska byl dobit.
Anebo obr, co cítí se jak hobit.
Za všechno může vyprcanej covid.
…
Ať kdo chce, co chce, truchlivého líčí,
semínko naděje už brzy zase vzklíčí.
My řeknem nahlas, byť tobě se to příčí.
Jsme z toho venku. Zas máme covid v píči.
(Zaznělo v livestreamu Čermák Staněk Comedy, 18. března 2021)