Když něco na sociálních sítích o AI napíše Andrej Karpathy, většinou se to bere vážně. Zejména mezi lidmi, kteří se o AI zajímají. Rodák z Bratislavy je jedním ze spoluzakladatelů OpenAI, byl šéfem AI výzkumu v Tesle a letos od jara působí v Antropicu. Zároveň patří k nevelké množině lidí, kteří vývoji tzv. velkých jazykových modelů nejen do detailu rozumí, ale zároveň o tom dokáží srozumitelně mluvit i psát.
Mimo jiné taky vymyslel termín “vibe coding”, z kterého slovník Collins udělal slovo roku. Takže když v minulém týdnu v rámci delšího tweetu na X napsal Karpathy radu, že pokud se AI na něco ptáme, je dobré ji požádat, aby to napsala ve zjednodušené technické angličtině, konkrétně podle standardu ASD-STE100, mnoho lidí zpozornělo.
A hlavně začalo zjišťovat, co to vlastně je ASD-STE100. Včetně mě. Tohle jsem zjistil.
Až do minulého čtvrtka to byla opravdu zkratka jen pro zasvěcence. Označuje tzv. řízený jazyk, což je kategorie, která je mezi jazyky přirozenými (těmi mluvíme od narození) a umělými. A vznikají většinou pro nějaký velmi konkrétní, přesně definovaný účel.
V tomhle případě standard vznikl koncem sedmdesátých let na objednávku leteckých společností, z nichž osmdesát procent sídlilo v zemích, kde angličtina není první jazyk. Jejich mechanici četli manuály k letadlům psané Američany, Brity a Francouzi, každý jinou angličtinou. Objednávka zněla: mělo by jít o angličtinu, která je jednoduchá, dobře srozumitelná a hlavně v ní nejsou nejednoznačnosti.
Jinak řečeno, aerolinky měly na výběr mezi tím, že zpřísní jazykové nároky na mechaniky, anebo požádají výrobce, ať používají jednodušší jazyk. Zvolili to druhé, a standard byl na světě.
Má 53 pravidel a slovník zhruba 900 schválených slov. Každé slovo má jen jeden význam a používá se jen jako jeden slovní druh. Anglické slovo “test” může být podstatným jménem i slovesem, ale v manuálech se používá jen jako podstatné jménu. Když je třeba něco otestovat, tak se prostě “udělá test”. Atakdále.
Věty smí mít nejvýš dvacet slov a obsahují vždy jeden pokyn. Odstavec má jedno téma a nejvýš šest vět. Trpný rok se používá jen tehdy, když nevíme, kdo danou věc má udělat. A středník je zakázaný úplně. Což mě baví, a připomnělo mi to slavný citát Kurta Vonneguta z knížky A Man Wiothout a Country (2000): “Nepoužívejte středníky. Jsou to transvestitní hermafroditi, kteří vůbec nic neznamenají. Jen ukazují, že jste chodili na vysokou školu.“
Líbí se mi i metafora, kterou jsem našel v jednom článku: standard vlastně jen zkodifikoval, jak mluví děti, než se ve škole a v běžném žiovotě naučí mluvit jako dospělí. A například se naučí “mlžit”, používat “vatu”, když přesně neví, co říct, a další nešvary.
Ano, mnohoznačnost jazyka je krásná, a často této vlastnosti využívá literatura. Ale přiznejme si, že jí zároveň lidé i zneužívají. Mohou tak říct sousty slov, která ve skutečnosti znamenají jen málo. To standard ASD-STE100 neumožňuje.
Funguje to? V roce 1996 zjednodušený jazyk pro manuály vyzkoušeli na 175 leteckých mechanicích. Ti dostali šestnáct pracovních karet, polovinu v běžné angličtině, polovinu ve zjednodušené, a výzkumníci pak testovali porozumění textu. A to se výrazně zlepšilo, hlavně u obtížných témat.
Studie testovaly i to, jak porozumění zlepšit jinak, například změnou designu. Ale alternativní metody fungovaly buď hůř, anebo vůbec.
A teď zpátky do éry umělé inteligence a ke Karpathymu. Ten říká: v momentě, kdy AI převezme spoustu složitých úkolů a činností, bude čím dál důležitější, aby jí lidé dobře rozuměli. Čtení výstupů AI bude důležitou dovedností, která nahradí ostatní. A jak zajistit, aby to dobře fungovalo? To nejlépe pojistí dvě věci: když výstupy AI budou srozumitelné a jednoznačné.
Karpathy navrhuje pro uživatele AI experiment, který když se osvědčí, se může znát užitečným hackem: požádejte AI (třeba Clauda nebo ChatGPT), aby vám složité věci říkala jazykem, který splňuje standard ASD-STE100. A protože na rozdíl od letecké údržby nejde vždy o život, stačí, když bude standard aplikovat na své odpovědi “tak na osmdesát procent”.
Autorem nápadu není Karpathy. Mezi vývojáři koloval od léta, kdy si ho jeden z nich uložil do paměti svého modelu jako trvalý příkaz. Možná někoho napadne: není to škoda, když AI dnes umí psát stejně rozmanitě a barvitě jako Shakespeare nebo Hemingway?
Není. Ostatně literaturu lidé stále chtějí číst od lidí, ne od AI. Ale když jde o pracovní texty, stává se hlavním požadavkem jasnost a srozumitelnost. Modely mají často sklon k rozvláčnosti, což však standard pro mechaniky neumožňuje.
Programátor Lucian Ghinda to v srpnu změřil. Nechal model Claude vysvětlit čtyři kusy kódu. Bez instrukce měla průměrná věta osmnáct slov. S instrukcí devět. A v běžném režimu model používal slova, která jen vylepšovala styl, ale nenesla žádný význam, třeba přívlastky typu “brutální”, “nepříjemně pravdivý”, atd. Ghinda jich napočítal 26, po aplikaci instrukce pouhé jedno.
Jazykové modely neumí psát přesně podle standardu (pokud jim nevytvoříte speciální skill, který bude kontrolovat používání výhradně schválených slov), ale velmi dobře ho napodobují. A tím pádem píší srozumitelněji a jednodušeji.
Ještě jednu věc je důležité podotoknout: standard nijak neřeší další slabiny jazykových modelů, například sklon k halucinacím. Reguluje formu, ne obsah. Jinými slovy, může si vymýšlet a lhát, a navíc tak, že mu budete dobře rozumět. A nebude vás obtěžovat středníky.
Takže závěr: ASD-STE100 ukazuje, že srozumitelnost není pouze otázka talentu nebo “dobrého psaní”. Lze ji brát jako metodu, a tedy jako systém omezení, slovníků a procesů, včetně kontrol. V letectví standard vznikl proto, aby zmenšil vzdálenost mezi konstruktérem a mechanikem. V AI překlenuje vzdálenost mezi stroji a lidmi.
Čím schopnější a samostatnější budou modely, tím více budeme potřebovat řízená rozhraní pro jejich výstupy — a také jasnou odpovědnost za to, co se skrývá pod čistým jazykem.
Příklad promptu:
Vysvětli [téma] v duchu ASD-STE100, nikoli jako tvrzení o formální shodě se standardem. Používej krátké věty, aktivní rod, stabilní termíny a jednu hlavní myšlenku v každé větě. Rozděl složitý výčet do bodů. Zachovej všechna fakta, podmínky, výjimky a míru nejistoty. Nic nedoplňuj bez podkladu. Pokud je termín nutný, krátce jej definuj při prvním použití.x
Zajímá vás, jak na podzim 2026 používat AI nástroje efektivně a moderně?
Chcete nejen klást otázky (a dostávat odpovědi), ale také vytvářet vlastní aplikace, automatizovat nudnou práci a stavět agenty?
Náš AI Masterclass, který nabízíme od dubna 2023, má novou podobu: za čtyři hodiny vám ukážeme, že pro osobní produktivitu dnes AI už úplně změnila pravidla hry.