Ptáte se, jak drahé hodinky si koupit. Zde je správná odpověď #18
(17/8 - začátek týdne byl ve znamení pracovních povinností a návštěvy vnučky na venkově. Kdo by se divil, že jsem za zpěvu cikád přemýšlel ... o hodinkách?)
Pamatuju si to úplně přesně. Je pondělí 1. září a před základní školou v Ostrovní ulici v centru Prahy stojí hlouček školáků. Jeden z nich jsem já a trpělivě čekám na svou chvíli.
“Už budou pouštět?”, ptá se Fiala. “A kolik je vlastně hodin?”
To je moje chvíle.
Levou ruku melodramaticky vystřelím k nebi, aby se vyhrnul rukáv bundy, a pak ji přiblížím k očím. To vše jen proto, aby se na zápěstí odhalily všem moje nové hodinky.
“Je 7:42. Budou pouštět za tři minuty.”
A pak si už jen vychutnávám úžas spolužáků. Protože je 1. září 1980 a já jsem první ze třídy, kdo má skutečné digitálky. Všichni se ke mně nahrnou a chtějí je vidět. Radost mi kazí jen to, že se jmenují CITRON, což ti závistivější z mých kamarádů okamžitě učiní terčem svých vtipů.
Ale já si nenechám zkazit radost. Na zápěstí mám digitálky a ten den jsem neoddiskutovatelný king třídy. Ne školy, protože v céčku měl jeden kluk digitálky už před prázdninami. Ale i tak jsem king.
Často si na to vzpomenu. Celý život se v technologiích snažím být early adopter, ale moje machrování s digitálkami v roce 1980 bylo asi nejvíc.
Digitálky v té době náramkové hodinky málem zabily. Firmy vyrábějící tohle drahé a často luxusní zboží čelily propadu zájmu. Na trh vstoupili výrobci módních a přitom zároveň levných digitálek. Každý je chtěl mít.
Přitom v té době za sebou náramkové hodinky měly relativně krátkou historii, něco přes šedesát let. Devatenácté století bylo ve znamení kapesních hodinek. A když někoho na jeho konci napadlo připevnit hodinky na náramek, bralo se to jako extravagance, navíc určená pro ženy.
K masovému nástupu náramkových hodinek přispěla první světová válka. Byli to vojáci, umírající po statisících ve Flandrech, kteří potřebovali mít přesný čas stále na očích. A hned pak si je oblíbili i civilisté. Hodinky se staly ultimátním mužským šperkem. Přežily další války i ekonomické recese, a podařilo se jim přežít i zdrcující nástup digitálek.
Protože ty se okoukaly a staly nudné a nezajímavé. To už jsem naštěstí chodil na gympl.
Proč ten úspěch?