Přišel jsem na to, o čem miliardáři v Silicon Valley jen sní. Ano, v tomhle článku bude řeč o nesmrtelnosti #34

(18/10 Ve čtvrtek máme představení ve Werichově vile, v sobotu v Litomyšli v klubu Kotelna. Jako obvykle lákám textovou verzí jednoho ze svých standupů. Doufám, že přijdete?!)

Někdo by měl sepsat návod, jak se chovat k hodným lidem.

S debily je to jednoduché. Když vás někdo štve, prostě si v duchu vyplníte jednoduchý dotazník.

Je velký?

Má zbraň?

Je to váš nadřízený?

Pokud odpověď na všechny otázky zní NE, pošlete ho do háje. Jestli na jednu nebo více zní ANO, pošlete ho tam v duchu.

S hodnými lidmi je to mnohem těžší.

Samozřejmě, i je můžete do háje poslat.

Ale řeknou vám: “Jasně, už běžím. A nevíš, kudy se tam jde?”

“Prostě utíkej rovně někam pryč.”

“Aha! A kdyby se cesta rozdvojila, mám jít doleva, nebo doprava?”

“Kam chceš. Ale nezapomeň si uříznout hlavu.”

“Ježiš, to je dobrej nápad, díky moc!”

No a už tam běží.

Nesnesitelní jsou taky sluníčkoví lidé. To jsou ti, kteří se ráno probudí a napíšou na Facebook: “Nádherný den vám všem!”

Všichni nemůžou mít nádherný den, to vyplývá z logiky věci. Kdyby jsme měli všichni nádherný den, tak je náš den NORMÁLNÍ.

A to nechceme.

Chceme mít den, který je aspoň o fous lepší než den lidí, které budeme potkávat. Nebo minimálně některých.

Leda by motivací statusu bylo naštvat ostatní, že se máte nádherně. Ale pak je ten status špatně formulovaný a musíte napsat: “Přeju i vám tak nádherný den, jaký ho mám já.”

Je v tom povinně předstíraný zájem o ostatní lidi, kterým ovšem zároveň chcete říct, že je sice MOŽNÉ, že by snad mohli mít stejně nádherný den jako vy, ale že to považujete za hodně NEPRAVDĚPODOBNÉ.

Jako mladý nadějný makléř v podání Charlieho Sheena, kterého na úplném začátku filmu Wall Street zdraví pohledná recepční ve firmě slovy: “Jak to jde, Buddy?”

A on, aniž se zastaví, s úsměvem odpovídá: “Kdyby to bylo jen o trochu lepší, byl by to hřích, Carolyne!”

Tak to má být.

Štěstíčku lze samozřejmě jít naproti, jak se říká.

Už roky je citovaný německý průzkum z osmdesátých let, který zjistil, že muži, kteří ráno při odchodu do práce každý den líbají své ženy, jsou na tom lépe než ostatní.