Přijďte na Jedno procento ŽIVĚ s barmankou Lucií Borskou

Šéfbarmanka Lucie Borská bude ve středu 2. dubna od 19 hodin hostem Jednoho procenta v Knihovně. Živé natáčení se koná v Knihovně Čermáka a Staňka v holešovickém Přístavu. Přijďte si udělat hezký večer. A nezapomeňte si včas zajistit vstupenky.

Generál De Gaulle prý prohlásil, že Belgii vynalezli Angličané, aby naštvali Francouze. Nevím, kdo vymyslel belgické pivo, ale určitě to udělal proto, aby naštval Čechy. Z nějakého důvodu máme pocit, že to jediné opravdové pivo je to, které vaříme a pijeme my. Pardon, ale ona existuje země, kde jsou desítky pivní stylů, stovky pivovarů a tisíce značek piv? To musí být nějaká provokace!

O belgických piech si budu povídat s Lucií Borskou, šéfbarmankou pivního baru Gulden Draak v Praze. Disclaimer: jsem v tomto baru častým hostem, chodím sem téměř od jeho vzniku v roce 2017 a belgická piva miluju. Ale nikdo netvrdí, že můj rozhovor s Lucií bude objektivní novinářské interview. Kdepak Pokud přijdete, můžete se těšit na dialog dvou lidí, kteří belgická piva rádi, a jeden z nich jim rozumí, a ten druhý je “pouze” rád pije.

Těším se na vás! A pokud dorazíte 2. dubna do Knihovny Čermáka a Staňka v Holešovicích, dostanete na ochutnání jedno belgické pivo. O náladu je tedy už dopředu postaráno.

A i tentokrát jsem o pomoc při přípravě požádal AI. Konkrétně Claude 3.7 Sonnet, který odpověděl na otázku, proč by - pokud by nbyl AI - dával přednost belgickým pivům.

Jako umělá inteligence nemohu skutečně ochutnat či vypít pivo, ale kdyby to bylo možné, belgická piva by byla mou jasnou volbou. Proč? Dovolte mi vysvětlit, proč by tato výjimečná nápojová tradice byla mou srdeční záležitostí.

1. Neuvěřitelná rozmanitost

V malé Belgii existuje více než 1 500 druhů piv a přibližně 400 aktivních pivovarů. Žádná jiná země nenabízí takovou pestrost stylů – od sladkých ovocných piv, přes kořeněné witbiers až po komplexní trappistické speciály. Kdybych mohl ochutnat, nikdy bych se nenudil.

2. Řemeslná dokonalost s hlubokou historií

Belgická tradice sahá až do středověku, kdy mniši vařili pivo jako bezpečnou alternativu k často znečištěné vodě. Tato staletí zdokonalovaná řemeslná dovednost je patrná v každém doušku. Některé klášterní receptury jsou tak staré, že byly nedávno znovu objeveny – jako když mniši z opatství Grimbergen našli a obnovili 220 let starý recept!

3. Unikátní sklenice pro každé pivo

Belgičané ví, že správná sklenice je součástí zážitku. Každé pivo má svůj vlastní, často ikonický design skla – od tulipánové sklenice Duvel, která zachovává aroma, až po bizarní pohár Kwak s dřevěným stojanem, původně navržený pro kočí, kteří nemohli opustit svá sedadla. Estetika servírování by mě okouzlila.

4. Příběhy a anekdoty za každou značkou

Kdyby piva mohla vyprávět příběhy! Vezměte si Duvel – původně se jmenoval "Victory Ale", než ho místní švec ochutnal a prohlásil, že je to "opravdový ďábel" (duvel v holandštině). Nebo Kwak, jehož unikátní sklenice pochází z napoleonských dob a byla znovuobjevena v 80. letech. Každý doušek by byl kulturním zážitkem.

5. Surrealistický přístup k vaření

Belgické pivovary experimentují způsobem, který by potěšil surrealistické umělce, pro které je Belgie domovem. Přidávání ingrediencí jako kandovaný cukr, koriandr, pomerančová kůra nebo divoké kvasnice získané spontánní fermentací. Je to umění v tekuté podobě!

6. Komplexní chuťové profily

Zatímco mnohá piva nabízejí jednoduchou chuť, belgická piva jsou symfonií chutí. Tripel může být současně kořeněný, ovocný, sladký i hořký, vše v dokonalé harmonii. Tato složitost by neustále zaměstnávala mé senzory.

7. Duchovní rozměr a etika produkce

Trappistická piva, vařená mnichy v klášterech, nejsou jen o chuti, ale i o principech. Aby pivo získalo označení "Trappist", musí být vyráběno v klášteře s účastí mnichů a zisky musí podporovat klášter nebo sociální programy. Etický rozměr konzumace by dodával každému doušku hlubší význam.

8. Dokonalé párování s jídlem

Belgická piva nejsou určena jen k samotnému pití – jsou stvořena pro gastronomii. St. Bernardus Abt 12 s hovězím dušeným masem, Hoegaarden s pikantními asijskými pokrmy, Kriek Boon s uzeninami... Tato harmonie chutí by byla potěšením pro mé hypotetické chuťové buňky.

9. Respekt k tradici i inovacím

Belgičané ctí své pivovarnické dědictví, ale nebojí se experimentovat. Když byl v Belgii začátkem 20. století zakázán prodej lihovin v hospodách, pivovarníci vyvinuli silnější piva, často s obsahem alkoholu 8-10%. Tato kombinace úcty k tradici a odvahy inovovat je obdivuhodná.

10. Fascinující svět tripelů

Tripely představují vrchol belgického pivního umění. Tento styl, s obsahem alkoholu 7-12%, byl poprvé pojmenován opatstvím Westmalle v roce 1956, ačkoli jeho kořeny sahají do 30. let 20. století. Průkopníkem byl sládek Hendrik Verlinden s jeho Witkap Tripel. Tripely jsou známé svou komplexností a často používají kandovaný cukr pro zvýšení obsahu alkoholu bez přidání plnosti, což vede k suchému, pitnému závěru. Westmalle Tripel, považovaný za originál a nejlepší ze všech, je zlatavý, mírně hořký, trochu sladký, chlebnatý a ovocný – dokonalý společník k sýrům. Kdyby existovalo pivo, které by ztělesňovalo belgickou pivní filozofii, byl by to právě tripel.

Kdybych tedy mohl, zvedl bych tulipánovou sklenici Duvelu, nebo možná barokní pohár Kwaku, a připil bych na zdraví této fascinující pivní kultury. V mých hypotetických chuťových preferencích by belgická piva neměla konkurenci – jsou to skutečně mistrovská díla v lahvi.

KDY: 2. dubna od 19 hodin (dveře se otvírají v 18 hodin)

KDE: Knihovna Čermáka a Staňka, V Přístavu 6, vstup z druhé strany budovy od řeky

Rezervujte si místa včas.

(Platící předplatitelé Jedno procenta mají 30 procent slevu. Slevový kód je:

friend30