Pokud toužíte po členství v “Mile High Club”, nemusíte už “to” dělat tajně pod dekou v byznys třídě. Jak informovaly New York Times, společnost Love Cloud, působící na jednom z menších letišť v americkém Las Vegas, nabízí privátní lety Cessnou 414, kde v soukromí a v klidu (pokud tedy nebudou zrovna turbulence) můžete mít se svým partnerem nebo partnerkou sex. Nabídka je tedy širší (na palubě můžete mít také svatbu, jednochodovou nebo i tříchodovou večeři), největší zájem je právě o “Mile High Club Flight” za 995 dolarů. V ceně je i legitimace zmíněného klubu s podpisem pilota. Jak kontroluje, zda sex proběhl, se v článku nepíše. Pár má v letadle k dispozici vkusnou (?!) červenou dvojmatraci a od kabiny je oddělen pouze látkovým závěsem. Milostné zvuky však pilota údajně neruší, protože na uších má zvukotěsná sluchátka. Zakladatel a majitel firmy Andy Johnson (40) je zkušený pilot, ostatně letadlo prý uměl jako kluk řídit dřív než auto. Kvůli problémům se zákonem v minulosti dočasně přišel o pilotní licenci a dokonce strávil 20 dní ve vězení. Pak se ale polepšil: v roce 2014 založil firmu Love Cloud a daří se mu skvěle. Mezi plány je expanze do dalších měst, nejdřív asi Los Angeles, a taky televizní reality show. Téma je jasné: sex ve vzduchu.
Možná jste četli, že loni věnoval Elon Musk na charitu akcie Tesly v hodnotě 5,7 miliardy dolarů. To z něj činí v roce 2021 druhého nejštědřejšího filantropa, lépe řečeno třetího, a to po Billu a Melindě Gatesových. Určité otázky vzbuzuje to, že se přesně neví, kdo peníze nakonec získá. Musk o svém daru zatím veřejně nemluvil a ani ho nezmínil na Twitteru. Mimochodem, se svým bratrem Kimbalem založil Elon nadaci Musk Foundation. Ta poutá pozornost svými až komicky minimalistickými webovými stránkami. Lépe řečeno webovou stránkou.
Přitažliví lidé mají možná lepší imunitu než ostatní. Tedy pokud máme veřit studii, o které informovala média, například časopis New Scientist. Vědci z Texas Christian University požádali 492 respondentů, aby ohodnotili fotografie 159 dvacetiletých mužů a žen, a vybrali ty, kteří se jim zdají nejatraktivnější. Následně zkoumali jejich zdraví a zjistili, že zároveň jde o ty s nejlepší imunitou. Z hlediska evoluční biologie to samozřejmě má logiku: je v zájmu obou partnerů, aby zplodili děti s co nejlepšími geny. Co z toho plyne? Pokud jste prošli dvěma lety pandemie bez onemocnění covidem, máte buď velké štěstí, anebo jste zatraceně sexy.
Emailová etiketa a to, jak se od počátku devadesátých let proměňovala, bude jednou hezkou kronikou společenských změn a kulturních válek. Počínaje adresovým řádkem (co znamená, když jste “příjemce mailu”, a co když jste pouze “na kopii”?) a konče “patičkou” mailu, obsahující vaše jméno, kontaktní údaje plus případně další informace. Asi jste v posledních letech třeba zaznamenali výzvu, že si právě přečtený mail rozhodně nemáte tisknout na papír, protože to škodí přírodě. Což je vtipné zejména proto, že 99 procent takových mailů představuje ztrátu času už tím, že jste si je otevřeli a přečetli, nemluvě o tom, že byste si je snad měli vytisknout. A co pak s ním? Roztrhat na sto kousků, rituálně spálit v kuchyňce nebo z něj udělat vlaštovku a vyhodit z okna korporátu? Ovšem ještě víc než záchrana planety je dnes v módě respekt k sexuální identitě. Součástí patičky mailu je tak čím dál častěji informace, jaká zájmena odesílatel používá. Jestli je “on”, “ona” nebo “oni”, případně cokoli dalšího. Některé firmy své zaměstnance povzbuzují, aby tuto informaci do pracovních mailů doplnili, a nabízejí i návod, jak to udělat. Jak napsaly londýnské Timesy, už v roce 2020 to zaměstnancům britské veřejnoprávní BBC doporučil jeden z jejích šéfu, s tím, že je to “jednoduchá, ale důležitá věc, která pomůže k vytvoření tolerantnějšího pracovního prostředí”. Tance kolem zájmen pochopitelně iritují konzervativce, kteří v nich vidí symptom úpadku a blížícího se konce civilizace. “Západ věřící svým hodnotám by nevyšiloval kvůli zájmenům,” řekl nedávno ve Washingtonu britský konzervativec Oliver Dowden. Připomíná mi kreslený vtip ve stylu Jiránka, na kterém jsou dva ufouni v létajícím talíři a dívají se z oběžné dráhy na Zemi. Akorát že teď by jeden druhému říkal: “Letíme pryč. Tihle ještě nemají vyřešené ani slovní druhy.”
Podnikatelé jsou víc pozitivní než běžná populace. Ukázala to studie z roku 2017, která zkoumala skoro 25 tisíc twitterových účtů. Podnikatele také častěji tweetují o práci a méně o osobních věcech. U práce a negativních emocí se ukázala negativní korelace. Podnikatelé vyjadřují v tweetech negativní emoce 2,26x méně často než populace jako celek, a počet negativních emocí se ještě o 8 procent sníží, pokud jsou úspěšní v získání investic. K tomu nezbývá než poznamenat: no do prdele, a co jste čekali?
Budete mít veřejné vystoupení a chcete - samozřejmě! - působit přesvědčivě? Zde jsou tři základní rady:
mluvte hlubším hlasem,
trochu rychleji než normálně
a na konci věty nechte tón hlasu klesnout, ne naopak
Ano, tvrdí to vědci!
Stýská se vám po Donaldu Trumpovi? Asi ne. Ale možná se vám občas zasteskne po jeho tweetech. Covfefe … že ano, co si budeme povídat? Pro sentimentální duše tu je kompletní archív Trumpových tweetů. “I am the greatest and everything else is FAKE NEWS!”
Fun fakt: Kdybych po narození postupoval nikoli “dopředu”, nýbrž zpátky v čase, byl by dnes 22. duben 1915. ANO, byla by první světová válka a u města Ypres by začínala druhá bitva. STRAŠNĚ mě to vyděsilo. Kdybyste chtěli vědět vy, jak moc jste staří, najdete to - mimo jiné - na tomhle webu.
Jestli máte rádi Jedno procento, můžete mi koupit kafe. A jestli si chcete přečíst všechny starší newslettery a další texty, budu rád, když se stanete platícími předplatioteli. Díky!
Ani tisíc dolarů už dnes nestačí, aby si kuřák mohl vychutnat dýmku v deseti kilometrech nad zemí :-( http://www.dymka.net/bb/viewtopic.php?f=2&t=1684&p=440903#p440903