Mám k České televizi podobný vztah jako k současné vládě. Nejsem její fanoušek, moc se o ni nezajímám a nesleduju ji, ale zároveň jsem rád, že existuje. Protože si uvědomuju, že v dnešním světě může lehce nastat situace, kdy budeme rádi, že ji máme.
Poplatky za veřejnoprávní média považuji za nízké, a přiměřené tomu, že je beru jako pojistku. Myslím si, že je stále dost médií, kde vzniká slušná žurnalistika, například Seznam Zprávy, Respekt, Hospodářské noviny, Deník N i několik dalších.
Ale zároveň vím, že pouze dobrá žurnalistika dnes žádné médium neuživí, a že některá existují z dobré či jiné vůle svých majitelů, a jiná se zase musí spoléhat na dary či dotace, a celkově je jejich situace křehká. Proto beru koncesionářské poplatky jako pojistku: když to ostatním médiím nevyjde, stále tu budeme mít ta veřejnoprávní.
Cílem politiků je to, aby to bylo nastaveno logicky, srozumitelně a férově. Nic víc. Politici nejsou vlastníky, nýbrž stejnými konzumenty veřejnoprávních médií jako my ostat…