Povídka z fleku: Telefonát
Četl jsem dnes v letadle článek o tom, že usilovnou terapií lze změnit osobnost za dva měsíce. Nebylo to moc zajímavé, ale inspirovalo mě to ke krátké povídce. Tak jsem ji hned napsal. Hezký víkend!
(vyzváněcí tón)
Haló?
Dobrý den, tady Kropáč. To je Institut duševního zdraví?
Co si přejete?
Měl jsem zavolat kvůli výsledkům.
Jak jste říkal to jméno? Kropáč?
Ano.
A to byl test osobnosti?
Ano.
Tak moment.
Samozřejmě.
Haló? Nemohla jsem vás najít. Ty výsledky nejsou moc dobré, obávám se.
No to mě nestrašte.
Vyšlo vám to hodně v levém dolním kvadrantu. Váš osobnostní typ pracovně nazýváme “nablblý dement”.
Ježišmarja.
Pošleme vám to samozřejmě poštou. Na domácí adresu?
Pokud možno doporučeně. Nebo nešlo by to do datové schránky?
Nešlo.
Můžu se ještě zeptat?
Rychle, prosím vás. Nevoláte nám jenom vy.
Dalo by se s tím něco dělat? Posunout to z toho levého dolního kvadrantu … někam jinam?
Co byste si představoval?
Nevím, já se vždycky považoval za takového … jak to říct? … fajn chlápka.
Ha, ha, to se povedlo. No ale jste “nablblý dement”. A to je od osobnostního typu “fajn chlápek” hodně daleko, to se nezlobte.
Ale šlo by to aspoň trochu zlepšit, ne?
Podívejte se na naše webové stránky. Myslím, že byste se inte…