Povídka z fleku: Asi se vám jen něco zdálo!

(Tohle je první povídka z fleku, kterou jsem napsal s pomocí AI, konkrétně ChatGPT-4. Ne, nenapsala ji umělá inteligence, a většinu vět jsem napsal já. Stejně tak je můj základní nápad, tedy “transplantace” vzpomínek. Ale ChatGPT-4 jsem použil k tomu, abych doladil příběh, a s pomocí ChatGPT taky vymyslel pointu. Celkově se tak psaní zkrátilo zhruba na polovinu běžného času, byť to je pouze odhad. A “výpomoc” AI je mnohem složitější, než se dá stručně popsat. Podrobně o tvůrčím procesu s využitím ChatGPT-4 budu mluvit na workshopu, který jsem vyhlásil na duben. Dva termíny jsou už zcela vyprodané, dnes jsem otevřel třetí, víkendový, a to dopoledne v sobotu 15. dubna. Těším se, že přijdete. A přeju zábavné čtení.)

***

Karel si nesměle odkašlal. Žena v malé kanceláři, do které před chvíli vstoupil, vzhlédla od počítače. A usmála se. “Čím vám mohu pomoci?”

Jenže to Karel právě nevěděl. Lépe řečeno věděl, ale nemohl to říct nahlas. Chtěl strávit vášnivou noc s paní Klárou, která byla jeho šéfovou v Úřadu pro zemědělskou výrobu.

Karel ji platonicky a zároveň vášnivě miloval už tři roky. Paní Klára byla vdaná, její manžel pracoval někde u policie (nebo bůhví kde) a všechny styky Karla a paní Kláry se dosud omezovaly striktně na pracovní záležitosti.

Když tedy pomineme pravidelné vánoční besídky, oslavy MDŽ a přednášky týkající se bezpečnosti práce.

Karel si při všech těchto příležitostech, a samozřejmě taky každý pracovní den, představoval, jak má s paní Klárou divoký sex. V kuchyňce, na chodbě nebo ve výtahu, to je jedno.

Proto přišel do kanceláře firmy Secret Dreams, s.r.o., která nabízela implantaci nečekaných zážitků.

Dlouho váhal, protože v médiích se stále mluvilo o tom, že s výjimkou cestování je implantování vzpomínek zakázané a že ho provozují nesolidní firmy, ohrožující zdraví svých zákazníků.

Přesně v takové firmě teď Karel byl. A cítil se z toho zatraceně nesvůj a vynervovaně.

Takže úplně zapomněl odpovědět na otázku slečny sedící za stolem.

“Jak vám můžu pomoci?”, zopakovala.

Karel se hluboce nadechl a konečně sebral odvahu promluvit. "Hledám... speciální zážitek," zamumlal. "Něco, co mi zůstane navždy v paměti, ale... no, není úplně běžné."

Slečna za stolem si ho prohlédla zvědavě. "Jasně, rozumím vám. Máme celou řadu balíčků, které vám mohou poskytnout nezapomenutelný zážitek. Máte nějakou konkrétní představu?"

Karel se rozpačitě podíval kolem sebe, jako by se bál, že by ho někdo mohl slyšet, a pak se opět obrátil k slečně. "Chtěl bych... strávit noc s paní Klárou, svou nadřízenou," zašeptal.

Slečna se nezdráhala a okamžitě začala psát do počítače. "Aha, takže jde o sexuální zážitek. Máte na mysli konkrétní situaci nebo prostředí? Třeba ve vaší kanceláři, na dovolené nebo...?"

Karel zarazil: "Stačí mi jen ta noc, třeba v hotelovém pokoji, nic moc sofistikovaného."

Slečna přikývla. "Dobrá, připravím vám nabídku. Ale musím vás upozornit, že sexuální vzpomínky jsou nelegální, takže tuto službu poskytujeme na vlastní nebezpečí a pod názvem Veselý moment. Tak to budete mít také uvedené na dokladu o zaplacení.”

“Já žádný doklad nepotřebuju,” řekl Karel.

Slečna se zatvářila lehce pohoršeně: “My doklady vždy vydáváme,” řekla s důrazem na slovo “vždy”. A ještě dodala: “Jsme velmi solidní firma,” samozřejmě s důrazem na slovo “solidní”.

“Až na to, že nesmíme říct, že jde o sex,” neodpustil si Karel.

Slečně trochu ztuhly rysy, ne moc, ale přesto. Řekla s lehce vyčítavým tónem v hlase: “Snažím se vám vyhovět, pane …”

“Klein. Karel Klein,” řekl. A rychle dodal: “Samozřejmě mám zájem. Nevykládajte si to špatně. A budu platit kartou.”

Slečna znovu vykouzlila svůj profesionální úsměv.