Politici jsou horší než AI, která je napodobuje. Máme se smát, anebo co vlastně?

Turingův test všichni známe: stroj uspěje, když ho nerozeznáme od člověka.

Němečtí vědci teď publikovali studii, ve které nechali respondenty porovnávat výroky skutečných politiků a umělé inteligence, která byla na textech a projevech těchto politiků natrénovaná. Výsledek? AI jim připadala autentičtější, souvislejší a relevantnější než to, co politici skutečně řekli.

Stroj tedy Turingovým testem neprošel. Selhal směrem nahoru. Působil lidštěji než lidé.

První reakce? Škodolibá radost. Konečně důkaz toho, co diváci politických debat tak nějak tuší: že skuteční politici jsou ještě horší než svoje vlastní karikatury. Nevíme, zda kdyby je nahradili roboti, tak není jisté, zda by byli lepší než oni, ale jejich voliči by si rozhodně ničeho nevšimli. A kdyby se to dozvěděli? Z výzkumu plyne, že naprostá většina lidí by stejně své preference nezměnila.

Ale pak je tam detail, který je znepokojující. Model téměř nepoužíval obraty jako „myslím si” nebo „podle mého”. Mluvil s jistotou. A právě to lidem připadalo autentičtější. Jinými slovy: pochybnost, ta nejlidštější vlastnost ze všech, dnes funguje jako podezřelá anomálie. Kdo váhá, toho podezíráme.

Vědci férově přiznávají, že řečník v živé debatě je ve stresu, zatímco model odpovídá v klidu a bez trémy. To je pravda. Ale máme se tím utěšovat? Znamená to hlavně to, že autenticitu jsme si předefinovali jako plynulost. Že koktání, hledání slov a nedotažené věty, tedy všechno, čím se pozná přemýšlející člověk, považujeme za vadu.

Co je na tom znepokojujícího? Zhruba ve čtvrtině případů model zastával jiný názor než člověk, kterého hrál. Nikdo si toho nevšiml. Jinými slovy považujeme autenticitu (tedy formu) za důležitější než obsah. V branži dezinformací se tomu říká příležitost.

Nějaká útěcha? Snad to, že 85 procent respondentů studie se shodlo, že použití AI je třeba vždy přiznat. Pointa “za rohem” nám pak říká, že Turingův test už nemusíme dělat. Stroje jsou chytré jako my, lépe řečeno někdy trochu chytřejší, jindy trochu hloupější, záleží na tom, jak chytrost definujeme.

Jinak řečeno: lidi už nepoznáme tak, že jsou chytřejší. Ale zároveň platí, že lidskost je něco, co má svou hodnotu, i když to nedokážeme poznat ve “slepé degustaci”. Měřeno Turingovým testem jsme uspěli: vytvořili jsme stroje, které jsou k nerozeznání od nás.

Jetsli jsme uspěli jako živočišný druh, je otázka.