Pokud jste v komfortní zóně, NIKDY ji neopouštějte. Něco jiného je "region beta" #22

(1/9 - Skončily prázdniny a je tu září. Točíme podcasty, absolvoval jsem kurz "hamburger" a tramvaje jezdí podle nových jízdních řádů.)

Před časem jsem cestou domů z práce poslouchal nějaký podcast. Hostem byl manažer, který po dvaceti letech práce v korporaci udělal něco nečekaného. Už si přesně nepamatuju, co to bylo, ale myslím, že si založil cukrárnu, nebo farmu pro nutrie, nebo nějakou podobnou pitomost.

“Jak vás to napadlo?”, zněla otázka.

Muž odpověděl, že roky četl v různých článcích i motivačních knížkách, že je potřeba vystoupit z komfortní zóny. Takže se to nakonec rozhodl udělat.

“Ale to je skvělé!”, zvolala moderátorka.

Muž se teď učí cukrářem, a nedá se vyloučit, že začne vyrábět famózní indiánky nebo věnečky, a bude žít šťastně až do smrti.

Ale jako cynik se trochu bojím, že zjistí, že udělal hloupost, a za pár let začne zoufale obíhat headhuntery, a potenciálním zaměstnavatelům bude horko těžko vysvětlovat, proč má v životopisu několikaletou díru.

Ta historka s indiánky moc nepomůže.

Moje rada je jiná. Dávám ji každému, kdo má zájem. A jasně, moc lidí zájem nemá. Avšak stejně vám ji napíšu. Zní:

Najdi si nejbližší a nejluxusnější komfortní zónu, a v ní buď tak dlouho, dokud to půjde.

Protože komfortní zóna není nic špatného. Proto se jí říká “komfortní”, a znamená to, že se budete mít dobře a cítit se fajn, a zároveň budete mít dost času (i peněz) na to, abyste se věnovali svým zálibám, koníčkům či snům.

To je součást komfortu. Podobně jako když v letadle v byznys třídě dostanete po nástupu sklenku šampaňského, a pak po startu tříchodovou večeři, a vlastně všechno, na co si vzpomenete.

Viděli jste někdy v letadle lidi, kteří se uprostřed letu vztyčili ze své pohodlné sedačky, a vykříkli: “Musím vystoupit z byznysové třídy! Odcházím do turistické!” Pak odhrnuli závěs a nabídli prvnímu pasažérovi, vmáčknutému mezi několik dalších lidí, aby si s nimi vyměnil místo.

Viděli?

Neviděli.

Protože když je někdo v byznysu, chce až do přistání zůstat v byznysu. Podobné je to s komfortní zónou.

Věc se má jinak. “Komfortní zóna” často není žádná komfortní zóna, ale ve skutečnosti něco, čemu se říká “region beta”. A ano, je třeba region beta urychleně opustit. Vysvětlím proč.