Podtrženo vlnovkou: nechte točit Woodyho, o čem je film Scoop na Netflixu ... a poznají pizzerie ve Washingtonu, že se chystá "něco velkého"?
V téhle rubrice chci pravidelně přinášet "zápisky z četby", většinou webu. Co mě zaujalo, překvapilo, zasáhlo. A co bych jinak rychle zapomněl.
“Zrušení” Woodyho Allena je ostudou americké kultury i showbusinessu, píše filmový kritik Wall Street Journal
Viděli jste poslední, v pořadí 50. film Woodyho Allena? Jmenuje se Zásah štěstím a kina v Česku, stejně jako jinde v Evropě ho hodně hrála. Podle kritiků jde o nejlepší film slavného režiséra minimálně za posledních deset let. Naprostá většina Američanů ho však neviděla. Film natočený v Evropě a za evropské peníze se v USA uvádí až nyní, s velkým zpožděním. A k vidění je jen v hrstce kin, protože jeho distributorem je malá, nevýznamná firma.
“Zrušení” Woody Allena je zločin proti kultuře, píše v sobotním vydání Wall Street Journal významný filmový kritik Kyle Smith, a jeho text je zatím asi nejsilnější obhajobou šestaosmdesátiletého režiséra v mainstreamových médiích.
Shrňme to důležité: V roce 2017 Woody Allen podepsal smlouvu s Amazon Studios na produkci čtyř filmů, krátce předtím, než se zrodilo hnutí #MeToo. Smlouva se týkala produkce čtyř snímků za minimální částku 68 miliónů dolarů.
Dylan Farrowová, adoptivní dcera Allena, jej ovšem vzápětí obvinila ze sexuálního zneužívání v dětství. Přestože bylo obvinění vyšetřováno a nebyla vznesena žádná obvinění, Allen se stal terčem kritiky a mnozí jeho kolegové se od něj odvrátili.
Několik Allenových spolupracovníků, včetně Kate Winslet, Colina Firtha, Timothée Chalameta a Grety Gerwig, se proti němu veřejně postavilo. Jiní, jako Diane Keaton, Alec Baldwin a Scarlett Johansson, se Allena zastali.
Ronan Farrow, Allenův syn, který svou reportáží o Weinsteinovi pomohl spustit hnutí #MeToo, přerušil vazby se svým nakladatelem poté, co souhlasil s vydáním Allenových pamětí. Místo renomovaného nakladatelství Hachette Book Group nakonec paměti vydalo mnohem menší vydavatelství Skyhorse Publishing.
Amazon Studios zrušily smlouvu s Allenem a odmítly uvést jeho film "A Rainy Day in New York". Paradoxně jej však dnes mají v nabíce Prime
“Proč, ptá se esejista Freddie de Boer, Hollywood Allena ostrakizuje, ale Mikea Tysona považuje za milovanou kýčovitou postavu? Tyson je zván do pořadu Jimmyho Kimmela, přestože bývalý boxer je odsouzený násilník, který se přiznal, že svou bývalou ženu Robin Givensovou uhodil tak silně, že "odletěla a prolétla všemi místnostmi v bytě v bytě … To byla ta nejlepší rána, jakou jsem kdy v životě dal." Proč lidé házejí Woody Allena do jednoho pytle s Harvey Weinsteinem, kterého porota odsoudila za sexuální zločiny, a Romanem Polanskim, který se k jednomu z nich přiznal?”, píše Kyle Smith ve Wall Street Journal.
Stručně řečeno: Případ Woodyho Allena je znepokojivým příkladem přehnanosti a nespravedlnosti hnutí #MeToo.
Navzdory důkladnému vyšetřování a nedostatku důkazů se Allen stal obětí zuřivého davového lynče, který zničil jeho kariéru a pověst. Je zarážející, že mnozí z těch, kteří s ním dříve s radostí spolupracovali, se nyní obrátili proti němu, aby si zachránili vlastní kůži.
Allenovo vyloučení z hlavního proudu kultury je ztělesněním nebezpečí "cancel culture". To, že Allenův nejnovější film, mistrovské dílo, bude kvůli této hysterii sotva vidět, je smutnou ztrátou pro filmové umění. Je načase, aby se kulturní elity zamyslely nad svým jednáním a přestaly s tímto neospravedlnitelným pronásledováním jednoho z našich největších žijících umělců, píše Wall Street Journal.
.
“Tak dopadlo to dobře, ne?”
Kdyby ještě byly v módě mediální tréninky pro politiky či jiné veřejné osoby, byl by rozhovor pořadu Newsnight televize BBC s princem Andrewem v listopadu 2019 dokonalým příkladem toho, jak se věci - z pohledu respondenta - můžou pokazit a jak média v těchto kauzách skoro vždycky tahají za “delší konec”.
Televizní zpracování nabízí od tohoto víkendu Netflix: film Scoop je celkem přesnou dramatizací toho, jak se z oblíbeného syna britské královny stal “vyvrhel” královské rodiny, který nedokázal vysvětlit své vazby na byznysmena Jeffreyho Epsteina, usvědčeného sexuálního delikventa. ten zemřel ve vyšetřovací vazbě tři měsíce před zmíněným rozhovorem. Oficiální příčinou byla sebevražda, podle některých však byl zavražděn.
Tvůrci upozorňují, že ne vše ve filmu přesně odpovídá pravdě, a může to být zejména to, jak je ztvárněna postava prince Andrewa. Ten je popsán jako nekompetentní ťulpas a člověk, jehož hlavním problémem je to, že není moc chytrý. Nikoli to, že byl namočený v kriminální kauze, což obnášelo i sex s mladými, možná i nezletiletými dívkami.
Herec Rufus Sewell se údajně při zvárnění Andrewa inspiroval komediální postavou DavidaBrenta ze seriálu The Office, které hrál komik Ricky Gervais. Film Scoop je také shovívavý k princově osobní asistence Amandě Thirskové, která podle názoru mediálních expertů měla natáčení rozhovoru zabránit. Od začátku bylo jasné, že BBC bude chtít Andrewa “potopit”. Ona však ve filmu říká, naivně a nepřesvědčivě: “Co když bude dobrý?”
Nebyl. Nekompromisní moderátorku Emily Maitlisovou hraje herečka Gillian Andersonová, a hraje ji skvěle. Prince bez lítosti, a zároveň zcela profesionálně “zlikviduje”. Ve filmu je skvělé popsáno i to, jak si Andrew ani po skončení rozhovoru vůbec neuvědomoval, že jeho pověst je beznadějně zničená. Moderátorce dokonce nabídl prohlídku paláce, kde se rozhovor natáčel, a řekl legendární větu: “Well, that went well, didn’t it?”
Ne, opravdu to “nedopadlo dobře”. Rozhovor získal ohromnou pozornost v médiích všude na světě, zviditelnil BBC i pořad Newsnight. Ten posbíral řadu ocenění. Pro královskou rodinu to naopak byl ohromný reputační skandál, pro pronce Andrewa osobní pohroma.
Film Scoop podle Sunday Times prý trochu zveličuje zásluhy producentky Sam McAlisterové, podle jejíž knížky byl natočen. Moderátorka Maitlisová, která z BBC odešla v roce 2022 a pro níž byl rozhovor s Andrewem nepochybně vrcholem její kariéry, popsala tuto událost ze svého pohledu.
Slavné interview se tak dočká hned dvou zpracování: Maitlisová je výkonnou producentkou třídílné miniséria “A Very Royal Scandal”, které má rovněž hvězdné herecké obsazení a v dohledné době ji uvede Amazon Prime.
.
Kdo je terorista, rozhodne “levandule”. Ale může se mýlit, konec konců je to jenom AI
Izraelská armáda vyvinula systém umělé inteligence zvaný Lavender neboli “levandule”, který na základě masového sledování označil až 37 000 Palestinců v Pásmu Gazy jako podezřelé militanty a potenciální cíle pro atentáty, píše levicový webový magazín +972.
Lavender dává téměř každému z 2,3 milionu obyvatel Gazy hodnocení od 1 do 100, vyjadřující pravděpodobnost, že jsou militanty. Program "Where's Daddy?" poté v reálném čase sleduje tyto cíle a upozorňuje armádu, když se vrátí do svého domova. K jejich likvidaci používá armáda “hloupé bomby”, které způsobují velké škody a často zabíjejí civilisty, tvrdí +972.
Šokující a velmi sporné je to, že zatímco před říjnovým masakrem a únosu rukojmí Hamásem se likvidace teroristů schvalovala podle přesných a poměrně přísných pravidel, teď dělá rozhodnutí v podstatě autonomně počítačový algoritmus. To je následně jen rychle a zběžně autorizováno pověřeným důstojníkem.
Článek vznáší vážná obvinění vůči izraelské armádě, je však asi třeba ho brát s jistou rezervou. Opírá se takřka výhradně o anonymní zdroje, jejichž tvrzení nelze nezávisle ověřit. Je také důležité zasadit údajné činy armády do kontextu - Izrael čelil bezprecedentnímu útoku a únosu rukojmí ze strany Hamásu 7. října, což nepochybně ovlivnilo jeho vojenskou reakci.
Ztráty na životech civilistů jsou vždy tragické, článek dostatečně neuznává rozsáhlé využívání "lidských štítů" a vojenské infrastruktury v civilních oblastech ze strany Hamásu. Na druhé straně, nasazení AI a její umístění do rozhodovacího procesu je nesmírně citlivé. Netýká se jen současné války v Gaze: vede k legitimním otázkám o tom, jak budou vedeny budoucí války.
Chceme, aby o lidských životech civilistů rozhodovala AI? Nepovede to nejen k vyšším ztrátám a k vyššímu počtu tragických omylů, ale zároveň i k relativizaci odpovědnosti a pocitu odpovědnosti těch, kteří válku vedou?
Magazín +972 byl založen v roce 2010 čtyřmi levicovými novináři v Tel Avivu. Je z velké financován z příspěvků čtenářů, a také z příspěvků nadací: peníze při založení poskytla nadace Heinricha Bölla, německý think-tank spojený s německou Stranou zelených, a část prostředků poskytuje i nadále. Další peníze poskytl mimo jiné Fond sociální spravedlnosti při New Israel Fund, v letech 2018 až 2021 přispěl částkou 450 tisíc dolarů Open Society Foundation, píše Wikipedia.
.
Má se Evropa bát Ruska, pokud ji už nebudou “krýt” USA?
Dvě země v Evropě mají jaderné zbraně a zároveň potenciál odstrašit Rusko: Francie a Británie. Bude to stačit, pokud už evropskou bezpečnost nebude garantovat Amerika? Asi ne, píše v sobotním vydání deníku Wall Street Journal v rozsáhlé eseji Yaroslav Trofinov. Francie má nezávislý jaderný arzenál a prezident Macron má plnou autoritu nad jeho potenciálním použitím. Británie má menší jaderný arzenál, který je plně integrovaný do velení NATO, připomíná Trofimov.
Evropští lídři se obávají možného znovuzvolení Donalda Trumpa a jeho postoje vůči NATO, což vede k úvahám o posílení evropských jaderných kapacit. Stažení amerického jaderného deštníku z Evropy je považováno za nepravděpodobné, protože by to podkopalo celosvětovou moc USA. Nicméně nálada mezi evropskými lídry se před blížícími se volbami mění.
Francouzský prezident Macron prohlásil, že válka na Ukrajině je pro Evropu a Francii "existenční". Francie má přibližně 290 jaderných hlavic rozdělených mezi strategické síly ponorek a stíhací letouny Rafale. Francie je jediným členem NATO, který nepatří do jeho Skupiny jaderného plánování.
Velká Británie a Francie úzce spolupracují v jaderných otázkách a mají společné zařízení ve Francii zvané EPURE pro testování spolehlivosti a bezpečnosti jaderných hlavic. V Německu se objevily úvahy o možnosti stát se jadernou mocností, což by však bylo politicky a technologicky velmi komplikované. Polský ministr zahraničí Sikorski naznačil, že pokud se Americe nepodaří společně s Evropou přimět Ukrajinu k tomu, aby Putina zatlačila zpět, někteří spojenci začnou hledat jiné způsoby, jak zaručit svou bezpečnost, včetně usilování o "ultimátní zbraň".
Francouzský a britský jaderný arzenál již podle současné doktríny NATO poskytuje dodatečné odstrašení samotnou existencí samostatných rozhodovacích center, která komplikují ruské kalkulace. Francie a Velká Británie v roce 1995 vydaly společné prohlášení, že "životní zájmy jednoho by nemohly být ohroženy, aniž by byly stejně ohroženy životní zájmy druhého".
Evropa by měla urychleně posílit své vlastní jaderné kapacity tváří v tvář rostoucím pochybnostem o amerických závazcích. Spoléhat se pouze na americký jaderný deštník je v době vzestupu izolacionismu v americké politice a potenciálního znovuzvolení Donalda Trumpa nerozumné a nebezpečné.
Francie a Velká Británie by měly rozšířit své jaderné záruky na další evropské spojence a úzce spolupracovat na posílení evropského jaderného odstrašení. Je načase, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a přestala se zcela spoléhat na USA, zvlášť pokud není vyloučeno, že se stane nespolehlivým a nepředvídatelným, vyplývá z eseje Wall Street Journal.
.
“Tajnou omáčkou” v KFC bude generativní AI
Zapomeňte na směs koření ve strouhance, v níž se obalují v KFC stripsy. “Tajnou omáčkou” fastfoodového gigantu Yum Brands (vedle KFC například restaurace Pizza Hut či Taco Bell) bude podle technologického ředitele Joea Parkera umělá inteligence, píše Wall Street Journal.
Ta má v budoucnu prostupovat všemi aspekty fungování restaurací - od zpracování objednávek přes řízení kuchyně až po personalistiku. Park věří, že nasazení generativní AI zásadně promění způsob interakce zaměstnanců s firemními systémy. Klíčem je aplikace zvaná SuperApp, s kterou zaměstnanci (dnes už ve zhruba 8700 pobočkách v USA) můžou komunikovat přirozeným jazykem, a dozví se od ní všechno, co potřebují k práci. Můžou aplikaci klást otázky typu: “Jak se zapíná tahle trouba?”, “Podle jakého receptu mám uvařit toto jídlo?”, “Za jak dlouho mi skončí směna a nemám už nárok na přestávku?”, atd.
Aplikace tak funguje jako nadřízený nebo spíš kouč, který umožňuje zaměstnancům přístup do firemních systémů, aniž by jim museli rozumět a uměli je ovládat. Firma Yum Brands investice do moderních technologií zintenzivnila během pandemie a nyní je ještě urychluje. Klíčem k úspěchu je podle Parka konsolidace dat, která umožní vytvářet detailní zákaznické profily a poskytovat personalizované nabídky napříč všemi značkami. Interně sdílená data považuje za "tajnou omáčku" firmy, díky které může naplno využít potenciál umělé inteligence.
.
Plus:
Deset největších vynálezů historie? Zde je top 10 podle twitterového účtu World of Engineering. Co byste doplnili nebo naopak vyškrtli vy? Pište do komentářů.
Jak se pozná, že USA chystají nějakou velkou vojenskou nebo zpravodajskou akci? Vládní instituce objednávají ve velkém pizzu pro své zaměstnnce, kteří zůstávají ve svých úřadech i po pracovní době. Velké řetězce jako Domino tak mají údajně přehled, když se “něco chystá”. Říká se tomu “pizza meter” a je tomu dokonce věnované heslo na Wikipedii. Lépe řečeno … to heslo na Wikipedii bylo ještě před dvěma týdny, pak ovšem zmizelo. Konspirační teoretici samozřejmě fabulují na plný výkon: znamená to, že Washington chystá něco VELKÉHO? (Sdílejte to, než to smažou!!)
Nový trend v New Yorku? Byty a domy s “tajnými místnostmi”. Architekti je skoro nestačí navrhovat, stejně jako důmyslně vymyšlené “tajné dveře”, které do těchto místností vedou, píší New York Times. Zákazníkům to připadá romantické, motivací může být také strach ze zlodějů, případně i z apokalypsy. “Tajná místnost” jim dává pocit bezpečí, byť reálně je to samozřejmě sporné. Nejčastěji jsou “tajné dveře” maskované falešnými knihovnami či skříněmi. Milionáři žádají tajné místnosti v drahých městských bytech či domech, miliardáři na to samozřejmě jdou ve velkém: Mark Zuckerberg si budje rovnou celý velký podzemní bunkr ve svém novém domě na Havaji. I do něj však prý povedou “tajné dveře”.
Když se na trh uvede nový lék, očekává výrobce až 60 procent tržeb s USA. Američané přitom tvoří jen cca 4 procenta světové populace, píší David R. Henderson a Charles L. Hooper na blogu EconLog. V průměru má každý léka asi jen sedm let na to, aby firmě vydělal peníze. Patenty se sice udělují většinou na 20 let, v průměru však 13 zabere testování a schvalování. Cena za vývoj úspěšného léku, který se dostane na trh, je dnes víc než 6 miliard dolarů. USA jsou sice největší trh, přesto jsou tam však léky dražší než ve zbytku světa. Je to způsobeno více faktory, tím hlavním je prostě to, že si to jako bohatá země prostě můžou dovolit (HDP na hlavu je v USA o 57 procent vyšší než v Německu, o 65 procent vyšší než v Británii a o 87 procent vyšší než ve Francii). Američané tak fakticky financují vývoj a výzkum v dnešní farmacii.
Kterou kancelář víc připomíná ta vaše?
Covid zkrátil globálně dobu dožití o 1,6 roku, mnohé regiony včetně střední a východní Evropy jsou na tom však hůř
.
Tyjo, to byl perfektní update, zaujalo mě zamyšlení o AI ve válce, kor když je potenciální válka s Ruskem za humny… a o Allenově novince jsem ani nevěděla, určitě zajdu, je to génius ❤️
Do deseti top vynálezů bych dodal na přední příčky Haber-Boschovu syntézu amoniaku. Vynález, který je popisován jako motor až extrémního růstu světové populace.