Proč se hlavou státu stal Miloš Zeman a Andrej Babiš si v současných volbách vede tak nečekaně dobře? Jinými slovy, proč je tak těžké zvolit dobrého prezidenta? Na to mám poměrně jednoduchou odpověď. Protože největším nepřítelem “dobrého” je “nejlepší”.

Platí to obecně, ve většinovém volebním systému ale obzvlášť. Chceme mít toho nejlepšího prezidenta. Máme o něm celkem jasnou teoretickou představu, která je v Česku silně ovlivněna Masarykem a Havlem. Všimněme si: na začátku volebního období všichni věříme, že se někdo takový do dalších voleb objeví. Ale postupem času zjistíme, že asi ne.

Ono to není vyloučeno, jen je to nepravděpodobné. A nelze to naplánovat. Takový člověk se nedá vyrobit ani v think-tancích, ani v kavárnách. Nevymyslíte ho na konferenci akademických elit, a tím méně v hospodě po zavíračce. Musí se objevit. A když se neobjeví, rýsuje se nám i pro další volby problém.

Zřejmé to začne být v momentech, kdy se jako kandidáti na “nejlepšího” začínají rýsovat konkrétní lidé. …