Pár krátkých poznámek k sólokapru o "twitterových anonymech" od Jakuba Zelenky
Pár krátkých poznámek k sólokapru o "twitterových anonymech" od Jakuba Zelenky
Neděle byla na Twitteru - aspoň v té části, kde se pohybuju i já - ve znamení nadšení či naopak rozhořčení z textu Jakuba Zelenky na jeho placeném blogu či newsletteru Mimo agendu. Jmenuje se “Anonymové českého Twitteru. Stopy vedou i na úřad vlády”, a nabízí to, co titulek naznačuje: odhalení či poodhalení identity některých velmi populárních českých twitterových účtů, většinou s politickým obsahem. Mám k tomu pár souvisejících i nesouvisejících poznámek, které mě v rámci této kauzy napadly.
1. Anonymní účty mi na Twitteru nevadí. Ne proto, že je pravidla této platformy umožňují, to ani nevím, a je mi to celkem jedno. Ale anonymní psaní, případně psaní pod pseudonymem, považuju za naprosto legitimní. Ostatně má tradici v literatuře. (A anonymem je například jedna z nejpopulárnějších spisovatelek současnosti, možná i spisovatelů, píšící pod jménem Elena Ferrante.) Anonym může mít k zatajení své identit…