Papež hledá odpověď na otázku, kterou si v éře AI kladou věřící i nevěřící: v čem spočívá jedinečnost a velikost člověka?

Papež Lev XIV. představil v pondělí Magnifica Humanitas, svou první encykliku. A zároveň první v dějinách, která je věnovaná umělé inteligenci. Dvě stě třicet pět stran, 42 300 slov (je delší než Hemingwayův roman Stařec a moře), dvě stovky očíslovaných paragrafů.

Když ji papež představoval, stál vedle Christopher Olah, spoluzakladatel Anthropicu. Ano, to je firma, jejíž zakladatelé se několik let před uvedením ChatGPT “odtrhli” od OpenAI, a vytvořili model Claude. Olah pak v projevu řekl to, co od “tech bros”, tedy miliardářů ze Silicon Valley, slýcháváme zřídka: „Nedůvěřujte nám.“

(Přiznání autora: encykliku jsem nečetl celou, rozhodně ne klasickým způsobem “od začátku do konce”. Text jsem si nechal sumarizovat AI, shodou okolností modelem Claude, jehož spoluautor stále vedle papeže. Ten mi ji shrnul na zhruba patnáct stran, a já pak klíčové pasáže, maximálně padesát stran, přečetl celé. Píšu to radši dobrovolně a dopředu, protože o “psaní” a “čtení” AI bude v tomto textu ještě docel…