Éra naleštěné estetiky je mrtvá, píše Adam Mosseri. Což je zajímavé zejména v momentě, když víte, že Adam Mosseri je šéfem Instagramu, tedy platformy, která je vlajkovou lodí právě naleštěné estetiky.
Co ji zabilo? Paradox, který nikdo nečekal. Čím dokonalejší technologii pro tvorbu obsahu máme, tím víc toužíme po tom, aby obsah byl “rozbitý”.
Realitou sociálních sítí na počátku roku 2026 je to, čemu se říká “AI slop”. Zatímco ještě před pár měsíci bylo publikování výtvoru AI signálem, že se zajímáte o inovace a dokážete pracovat s nejmodernějšími nástroji AI, dnes je to trapné, únavné a iritující.
Videa, která vypadají lépe než realita? Fotky s estetikou profesionálních studiových portrétů? Kresby jak od výtvarníků publikujících v časopisech? Ano, to vše je dokonalé.
A právě proto taky nudné.
Mosseri trefně poznamenává, že výrobci mobilů se fatálně mýlí. Předhánějí se v megapixelech a portrétních módech, které uměle rozmazávají pozadí (bokeh efekt), aby fotka vypadala “profesionálně”. Jenže v době, kdy Midjourney vygeneruje profesionální fotku za sekundu a prakticky zadarmo, se hodnota “profesionality” limitně blíží nule.
Vracíme se tak obloukem do roku 1839. Když Daguerre představil fotoaparát, malíři zpanikařili. Realistická malba ztratila smysl. Co udělali ti, pro které bylo malování obrazů vášní a hlavně obživou? Někteří zpanikařili a profesi opustili. Jiní ale přestali s realitou soupeřit. Začali malovat emoce, představy a sny. Tak vznikl impersionismus.
Slavná “Hvězdná noc” není “snímkem” oblohy. Je to halucinace obsahující úzkost a fascinaci. Nezachycuje skutečnost, ale to, jak ji viděl Van Gogh.
Dnes jsme v podobné situaci, zjišťujeme. AI je nový fotoaparát. A naší jedinou obranou je impresionismus. Nebo taky “raw aesthetic”, píše překvapivě šéf platformy, která vytvořila dokonalou paralelní realitu. Surová estetika? Rozmazané fotky, roztřesená videa, špatné světlo, kruhy pod očima. Proč? Protože nedokonalost je signál. Je to důkaz života. Jak píše Mosseri: “Surovost už není jen estetická preference. Je to obrana.”
Když vidíte influencera natáčet se v koupelně na zapatlané zrcadlo, zatímco koktá a má na sobě vytahané triko, věříte mu. Je to “lidské”. Pokud uvidíte dokonale nasvícené video s perfektní dikcí, váš mozek – nově vycvičený na skepsi – okamžitě zpozorní: Stalo se to? Nebo jen někdo napsal perfektní prompt a zmáčkl tlačítko?
Ben Thompson, analytik, kterého v tech kruzích citujeme s posvátnou úctou, už roky upozorňuje na to, že internet srazil náklady na distribuci OBSAHU na nulu. To dalo moc individuálním tvůrcům a vzalo ji institucím. Ale teď přichází druhá fáze: AI srazí na nulu náklady na TVORBU.
Otázka už nezní “Umíš to vytvořit?”. Odpověď je vždy ano. Nová otázka zní: “Umíš vytvořit něco, co bys mohl vytvořit JENOM TY”
Malcolm Gladwellý ve své knížce Proč si nerozumíme (Talking To Strangers) píše, že naše přirozené, lidské nastavení je věřit tomu, co vidíme, čteme a slyšíme. Říká tomu “default to truth” a tvrdí, že žít ve světě, kde si vzájemně spíš důvěřujeme, je pro nás jako živočišný druh evolučně výhodně.
Jenže podle Mosseriho je jedním z hlavních, byť nechtěných důsledků nástupu AI to, že vstupujeme do éry “default to scepticism”. Ke každému obrázku, ke každému videu budeme muset přistupovat jako k potenciálnímu podvrhu. Bude to únavné. Bude to nepříjemné. A sociální sítě to nezachrání tím, že budou označovat AI obsah. AI se totiž naučí simulovat i tu naši milovanou nedokonalost. Naučí se dělat chyby.
Řešení? Nebude v detekci lži, ale v prokazování pravdy.
Budoucnost patří kryptografii. Fotoaparáty a telefony budou muset v momentě pořízení snímku vytvořit digitální otisk, kryptografický podpis, řetězec důvěry (chain of custody), který prokáže: “Ano, toto světlo skutečně dopadlo na tento senzor v tomto čase.” Nebudeme hledat deepfakes. Budeme hledat certifikát reality.
Je to ironie. Technologie nás nejdřív osvobodila od nutnosti znát řemeslo, aby nás následně donutila dokazovat svou lidskost nedokonalost pomocí matematických šifer.
Až budete příště postovat fotku na Instagram, nesnažte se vypadat hezky. Nesnažte se o dokonalou kompozici. Buďte rozmazaní, buďte divní, buďte nepochopitelní. Protože v roce 2026 bude vaše chyba tím nejcennějším aktivem, které máte.
Presumpce neviny v této optice neexistuje. Buď prokážete svou lidskoust a svou jedinečnost, nebo budete pro ostatní jen kód.
V listopadu jsme vyprodali Kino Atlas. Na konci ledna to opakujeme.
Se Senta Cermakova děláme show o umělé inteligenci. Není to přednáška. Není to workshop. Jsou to dvě hodiny, které mají ambici vás:
a) inspirovat
b) informovat
c) pobavit.
Třetina programu je nová. Protože za dva měsíce se v AI (zase) změnilo tolik, že bychom vám se starým materiálem lhali do očí (a od lhaní máme AI, že ano).
Co čekat?
→ Proč AI sebevědomě lže a neví, že neví
→ Proč modely za miliardy dolarů neumí přečíst hodiny
→ ... ale umí “přečíst” EKG stejně dobře jako kardiolog 10 let po atestaci (na to je studie)
→ Proč je umění klást otázky důležitější než znát odpovědi
→ A proč je právě teď, na začátku roku 2026 ten nejlepší moment být u toho
Žádný “AI-influencers speak”. Nechceme vám AI “prodat”, dokonce ani propagovat. Jsme “veselí pesimisté”, kteří určitě netvrdí. že AI spasí svět, a spíš se bojí opaku. Ale zároveň říkáme: byla by škoda si tuhle superzajímavou technologii neužít.
Takže přijďte: na dvě hodiny povídání a zážitků s technologií, která mění všechno. ZAČÍNÁME OFICIÁLNÍ PRODEJ PRÁVĚ TEĎ.