Přestupovala zrovna v metru ze zelené trasy na červenou, a jela eskalátorem směrem nahoru, když si uvědomila, že něco není v pořádku.
Nebylo to silné ani ohromující, nic takového. Kdyby zrovna telefonovala, nebo poslouchala ve sluchátkách něco zajímavého, možná by si toho ani nevšimla.
Opravdu jen pocit, nebo spíše náhodné zjištění, že něco není v pořádku.
Překvapilo jí to.
Ale vzápětí na to zapomněla.
Za dvacet minut už seděla v tramvaji číslo 10 ujíždějící do kopce na Vinohrady,a ten pocit se vrátil. Tentokrát byl silnější, a ona si byla skoro jistá, že něco není v pořádku.
Což mohla i nemusela být náhoda.
Zamířila domů, ale pak ji napadlo, že si zaskočí do malého obchodu na rohu pro nějaké pečivo a taky láhev vína.
Veronika byla mladá žena, přistupující k životu racionálně a bez předsudků. Na tom si vždycky zakládala. A jedno z pravidel, kterými se řídila, bylo to, že láhev vína sice všechny problémy světa vyřešit nedokáže, ale to neznamená, že to nemůžete zkusit.
Když stála u regálů se ze…