(Psáno jako glosa pro Seznam Zprávy.)

Vlastně není vůbec špatné, že se zrovna letos tak brzy a nečekaně ochladilo. Protože se skoro jistě zase ještě oteplí a s trochou štěstí nás může čekat ještě dlouhé a mírné babí léto. Ale v době, kdy se plánuje a vyjednává o tom, jak “přežít” zimu bez ruského plynu, mohou mrazivá rána napomoct správnému úsudku.

V ideálním případě i odstartovat to, co opravdu potřebujeme a co nám může “přežití” zimy usnadnit. A tím je změna našeho chování. Nemusí být nijak drastická, všechny výpočty naznačují, že nám v nadcházející zimě budou chybět řádově jednotky procent energie, nejhorší scénáře uvažují o cca 10 procentech.

Špatná zpráva je, že i takhle malý deficit může mít katastrofální dopad, zejména na průmys, ale i na běžný život Evropanů. Dobrá zpráva je, že se tomu dá předejít zmíněnou změnou chování. Jenže jak ji zařídit? Je to těžké a problematické. Mimořádné projevy politiků mohou pomoct, v polarizované společnosti ale jen málo.

Jistě, vlády musí ukázat, že mají vůli šetřit, a to pokud možno demonstrativně (nejen snížit vytápění státních budov, ale například přestat osvětlovat v noci památky). Avšak “politizovat” správné chování není ani chytré, ani praktické. Lidé si nenechají říkat, co je “dobré”, od politika, kterého nesnášejí. Změna chování musí přijít ne proto, že to říká “pan premiér”, ale protože je to správné a protože to funguje.

Příklad existuje: kampaň Setsuden (japonsky “šetření energií”), která dokázala na několik měsíců snížit spotřebu elektrické energie ještě mnohem výrazněji. Nikoli drastickými omezeními či zvýšením ceny, ale právě změnou chování.

Když v březnu 2011 zasáhlo Japonsko ničivé zemětřesení a vlna tsunami způsobila nehodu nukleární elektrárny ve Fukušimě, země zavřela 39 ze svých 54 jaderných reaktorů. Problém představovalo horké léto, nikoli chladná zima. Bylo jasné, že spotřebu musí omezit nejen průmysl, ale i běžní Japonci. Tím, že omezí klimatizace a budou méně svítit. Pokud by se to nepovedlo, očekávaly se blackouty, možná i kolaps celé sítě.

Kampaň nebyla centrálně nijak organizovaná a už vůbec ne placená z vládních peněz. Nastartovala ji média a známé osobnosti, přidávaly se i soukromé společnosti včetně velkých koncernů. Například na Twitteru běžela výzva grafikům a výtvarníkům, aby vytvořili plakáty zaměřené na šetření. Vznikly jich stovky. Lidi si je pak sami tiskli na počítačových tiskárnách a vylepovali.

Jednoduše řečeno, šetření elektřinou se stalo sexy.

Japonci, jinak formální a upjatí, možná poprvé od druhé světové války odložili tmavé obleky a elegantní kostýmy, a módou léta se staly lehké letní košile “karijuši” (podobné havajským). Nejen ve vládních budovách, ale i ve firmách či obchodních centrech se vypnula většina výtahů a eskalátorů. Kdo byl zdravý a fit, chodil pěšky.

Města ztlumila veřejné osvětlení, firmy zhasly neonové nápisy, nefungovaly světelné billboardy. Klimatizace běžely, ale byly nastavené na vyšší teplotu. Opět to nikdo nenařídil, ale prostě to patřilo k dobrému tónu. O zákazníky nepřicházely podniky, kde bylo moc horko, ale naopak ty, které byly příjemně vychlazené. Považovalo se to za nemravné.

Výsledek byl neuvěřitelný: během dvou měsíců se podařilo snížit spotřebu o dvacet procent. Bylo to o pět procent víc, než byl cíl vlády, stanovený na 15 procent. K výpadkům dodávek elektřiny prakticky nedocházelo. Konec úsporných opatření byl vyhlášen v září, o dva měsíce dřív, než se očekávalo.

V Japonsku jsem v té době nebyl, ale “léto Setsuden” se dostalo nejen do novinových článků a studií, ale i do literatury a populární kultury. Dokonce se uvádí, že to samotné Japonce nijak nestresovalo, ale naopak bavilo. Ale hlavně to fungovalo.

I proto by se takové Setsuden 2022 teď Evropě i Česku moc hodilo. Možná i jako odpověď politikům EU, kteří se nejsou schopni dohodnout na společném postupu a řešení. A i jako vztyčený prostředníček Rusku. Je to asi o trochu náročnější, než poslat Putina “na chuj” samolepkou na autě.

Ale v důsledku to bude efektivnější. Přemýšlejme o tom rychle, než se koncem září zase oteplí.

Jedno procento

Návod, jak přežít v Evropě zimu, se jmenuje…