My zíráme, vy zíráte

Debata kolem kampaně týkající se obtěžování na veřejnosti je napůl legrační a napůl bizarní, hlavně však zbytečná. Naplňuje parametry okurkové sezóny, což - milé děti, poslouchejte, dědeček vzpomíná - byla kdysi taková doba, kdy noviny neměly o čem psát, a tak psaly o hloupostech. Třeba úrodě okurek nebo učitelce, kterou na Jadranu sežral žralok.

Dnes už nic takového není, protože noviny prakticky neexistují, a  digitální média - ať už klasická, anebo sociální - jsou velmi dobrá v tom, že umějí vytvářet pro své konzumenty pocit permanentního nepohodlí, a to bez ohledu na sezónu. Svět dokážou nasvítit tak, že se všechno jeví jako problém, navíc fatální. A tedy ne že by to svět v roce 2024 potřeboval, ještě dodejme.

Avšak vede to k tomu, že i debata o něčem tak v zásadě banálním, jako je chování lidí ve veřejné dopravě, je nervózní, nepříjemná a vytočená do obrátek. Nevadí mi kampaň, která upozorňuje na různé druhy chování, pro něž dle mě existuje souhrnné české slovo “nepřístojnosti”. Va…