Herečka Jonášová prohlásila, že jí v Becher's baru asi ve dvě hodiny po půlnoci recitoval básně duch Jiřího Bartošky.
Oznámila to přítomným na snídani v hotelu Berlitz, což hiphopový zpěvák známý jako Dáda komentoval hláškou, že se nejspíš ožrala jako vždycky.
Jonášová se však nenaštvala, za prvé proto, že měla v plánu se s Dádou výhledově vyspat, a za druhé proto, že ji okamžitě podpoříla její kolegyně Stiborová.
Pro pořádek dodejme, že obě jsou mladé herečky s několika rolemi v muzikálech, a Stiborová navíc v jednom seriálu, a obě vyrazily na festival se spíše matným a nekonkrétním plánem navázat důležité kontakty.
"Říká se tomu networking," vysvětlila Jonášová svým rodičům, když se jí ptali, jestli bude ve Varech na červeném koberci a jestli se tedy mají dívat na festivalové zpravodajství v televizi.
Networking se celkem dařil, když vezmeme v úvahu, že je nějaký slavný turecký producent vzal hned první večer do zmíněného Becher’s baru, a Stiborová se s ním pak líbala u dámských toalet.
Jonášová si už detaily nepamatuje, tedy s výjimkou té události s duchem Jiřího Bartošky.
"Dej stížnost na vedení festivalu. Tohle přece musí řešit," poradila jí Stiborová.
"Myslíš?", zeptala se Jonášová, kterou to nenapadlo.
"Jasně!," řekla. "Budou to chtít ututlat, a není vyloučený, že ti nabídnout VIP akreditaci! To bysme pak mohli pařit v Becher's baru každej večer!"
"Ty jo," řekla Jonášová.
Celé to pak vylepšily ještě tím, že recitování básní ve dvě ráno považují jako příslušnice generace Z za jasné sexuální obtěžování, a pokud to vedení festivalu nebude řešit, poskytne Jonášová rozhovor reportéru Variety.
Letos byl ve Varech ten samý jako loni, a Stiborová se s ním shodou okolností loni líbala v Becher’s baru u dámských toalet.
“Panebože, přece nebudeme řešit tyhle kraviny,” zaúpěl výkonný ředitel Mucha, když stížnost Jonášové probírali na rychlé operativní poradě.
Umělecký ředitel Och řekl, že by to byl hezký námět na nezávislý film, a tisková mluvčí Donátová vyštěkla, že je to sice úplná debilita, ale že si dokáže představit, že to Blesk zveřejní na webu.
Protože ti zveřejní každou debilitu.
Mucha se podíval z okna. Bylo vedro a na ulici před hotelem se líně pohybovali lidé s akreditacemi na krku.
"Tak ji pozveme na večeři," navrhl.
"S duchem?", zeptal se Och.
"Ne, ty vole. Se mnou. Vytáhnu z ní doznání, že si to všechno vymyslela."
Jenže Jonášová nakonec šla s Dádou, s kterým se pak vyspala. Dokonce hned ten večer. A on jí vysvětlil, že duch Jiřího Bartošky recituje v Becher's baru básně pravidelně.
"Vážně?"
"Jo. Minulej rok mi recitoval Máchu."
“Nebyl minulej rok ještě živej?”
Dáda se zamyslel, a pak váhavě připustil, že to nemusel být duch, ale skutečný Bartoška.
Jonášová to pak vyprávěla Stiborové. Ta se zrovna vrátila z večeře s tureckým producentem.
"Hele, a nemyslíš, že si z tebe dělá prdel?", zeptala se Jonášové.
"Proč by to dělal?"
"Protože je to kokot?"
"Není debil. Je citlivej."
"Všichni hiphopový zpěváci jsou citlivý," řekla Stiborová. "Než se z nich stanou kokoti."
Jonášovou to dojalo a ve slabé chvilce se Stiborové přiznala, že si to vymyslela. “Takže ty jsi žádnýho ducha neviděla?”, zeptala se Stiborová.
“Ducha jo. Ale ne Bartošky. Byl to nějakej noname.”
O dva dny později se v Becher's baru objevil další duch. Jonášová zrovna seděla s Dádou u baru a on jí vysvětloval, že je citlivej, ale že se to nesmí dozvědět jeho fanynky.
Duch prošel zdí, posadil se vedle nich a objednal si becherovku.
"Vy nejste Bartoška, že ne?", zeptala se Jonášová.
"Ne," odpověděl duch. "Jsem Jaroslav Seifert. Jirka tu letos vůbec nebude."
Dáda se na ducha podíval. "Seifert? Ten básník?"
"Jo."
"Tak nám něco zarecitujte!"
"Nedostal jsem Nobelovu cenu, abych recitoval štětkám a kokotům po barech," řekl duch. Dáda a Stiborová mu zatleskali, protože si mysleli, že to je už poesie.
Jonášová to všechno natočila na mobil. Video se dostalo na sociální sítě a mělo statisíce zhlédnutí. Vedení festivalu vydalo prohlášení, že duchové básníků jsou ve Varech vítáni, ale na kontakt s nimi platí jen nejvyšší registrace typu VIP.
Jonášová dostala nabídku na hlavní roli v celovečerním filmu. Dáda napsal hit o tom, jak se mu zjevil Seifert. A Stiborová se odstěhovala do Istanbulu s tureckým producentem.
O rok později se všichni sešli znovu ve Varech. Jonášová byla už slavná, Dáda kokot a Stiborová těhotná.
V Becher's baru na ně čekal duch Jaroslava Seiferta. Stal se mezitím celebritou, což mu lichotilo.
"Kde je Bartoška?", zeptala se Jonášová.
"Pořád má volno," řekl duch. Musí si dát pár let od Becher’s baru voraz, to přece každý chápe.