Mám za sebou už 101 "pátků třináctého". Chcete vědět, kolik vy?

Minulý týden byl pátek třináctého. Měl v mém životě pořadové číslo 101, takže se dá říct, že jsem v téhle kategorii vstoupil do druhé stovky. Vím to přesně, protože jsem se to pokusil zjistit – a byl to trošku horor, upřímně řečeno.

Když se zeptáte těch nejlepších jazykových modelů, kolik pátků třináctého proběhlo od 1. srpna 1968, doberete se odpovědi obtížně. Udělal jsem to v aplikaci, kde jsem se zeptal šesti nejlepších modelů (nasazených v ChatGPT, Claudovi a Gemini) - a každého hned 100x. Výsledky byly rozporuplné. (Díky za inspiraci Jiřímu Chodilovi.)

Nejčastější odpověď byla 99, na druhém místě 100. Hodně se objevovalo i 98, zhruba stejně často jako 101. Nejlépe si vedl model Gemini 3.1 Pro se 42 správnými odpověďmi, za ním Gemini 3.1 Flash (29/100), a dál následovaly Claude Opus 4.6 (12/100) a GPT-5.4 (17/100).

Samozřejmě nakonec správnou odpověď zjistíte, když v promptu některý z chytrých modelů donutíte, aby si výsledek dvakrát zkontroloval a ukázal vám postup, a když ten výsledek pak vezmete, a v jiném chatbotu s jiným chytrým modelem to ještě ověříte. A pokud možno to celé uděláte dvakrát nebo třikrát.

Takže můžu s celkem velkou jistotou tvrdit číslo 101.

(Kdybyste tohle vše nechtěli podstupovat, a zajímalo vás, kolik pátků 13. za sebou máte vy, nechal jsem si nakonec napsat algoritmus, a udělal z něj jednoduchou aplikaci. Otestoval jsem ji, a měla by fungovat. Tak si to vyzkoušejte.)

(odkaz)

Upřímně: z těch 101 pátků třináctého si nepamatuju ani jeden. Nikdy se nestalo nic tak výjimečného nebo pozoruhodného, abych si to zapamatoval. Netvrdím, že mi třeba neujel autobus, neudělal jsem ze sebe v důležitém životním momentu pitomce nebo neztratil peněženku. Všechny tyhle věci se mi staly v životě tolikrát, že je statisticky skoro jisté, že i v pátek třináctého. Ale ze stejného důvodu mi ty “páteční” neutkvěly v paměti.

Pátky třináctého jsou hezkým příkladem lidské schopnosti přisuzovat význam něčemu, co žádný nemá.

Na druhou stranu je jeden zábavný funfakt, který opět čistě statisticky říká, že ta pravděpodobnost, že se něco významného stane, je trochu vyšší, když 13. den v měsíci připadne právě na pátek. Sice malilinko … ale přece.

Náš gregoriánský kalendář funguje ve čtyřsetletých cyklech. Každý cyklus obsahuje přesně 146 097 dní, což je číslo beze zbytku dělitelné sedmi. Díky tomuto dokonalému zacyklení a rozložení přestupných let vychází 13. den v měsíci na pátek celkem 688krát za cyklus. Na čtvrtek nebo sobotu jen 684krát. Matematická pravděpodobnost, že třináctého bude zrovna pátek, tak není přesně jedna sedmina – je nepatrně vyšší než u jakéhokoliv jiného dne v týdnu.

Což logicky neznamená, že pátky třináctého jsou nějak nebezpečné. Znamená to jen, že vesmír má smysl pro humor. Nebo přesněji, že gregoriánský kalendář, zavedený papežem Řehořem XIII. v roce 1582, má tuhle nepatrnou statistickou anomálii. (A ano, ten papež měl ve jménu třináctku, protože proč ne … a v Česku má Řehoř svátek 12. března, a to bylo letos den před pátkem třináctého.)

No nic, pojďme nahlédnout do budoucnosti.

Jsem sedmapadesátník žijící v Praze, což mně podle aktuálních statistik dává šanci na věk dožití cca 79 a půl roku. Necelých osmdesát. Takže si lze “naplánovat” statisticky předpokládané datum úmrtí (poměrně psychologicky nekomfortní moment tohoto experimentu) … a pak spočítat, kolik pátků třináctého mě ještě čeká.

Odpověď: 37.

Když všechno půjde dobře, rozuměj statisticky očekávaně. Ještě 37 pátků třináctého. Je to málo? Hodně?

Ten nejbližší bude v listopadu. Plánuju ho strávit jako všechny předchozí, tedy tak, abych si pokud možno nezapamatoval.

.

AI nás irituje, protože

- nám vadí AI videa a obrázky všude na sítích

- nechceme číst články, které napsala AI

- nesnášíme kolegu, který stále říká, že “AI mi řekla, že ...”

AI nás straší, protože:

- některé věci umí líp než my

- možná nám vezme práci

- svět s AI možná nebude zábavný

AI nás zajímá, protože

- možná bude dělat věci, které nás nebaví

- a umožní nám víc dělat to, co nás baví

- budeme díky ní líp myslet a mít lepší nápady

Mezitím: malá bublina lidí používá AI jako stoprocentní profíci, staví si agenty a my jim pomalu přestáváme rozumět ... ale drtivá většina lidí stále používá AI nástroje jako “lepší Google”

Prostě: máme z AI smíšené emoce. A není divu, protože AI je dnes v podstatě tři věci najednou: obtěžující, znepokojující a fascinující. Není lepší to hodit za hlavu, a počkat, až dostaneme odpověď na otázku, jestli je AI opravdu důležitá, anebo je to jen bublina, která praskne? (Náš názor, jakkoli anekdotický: není to bublina a nepraskne.)

Jenže: za poslední měsíc se toho stalo víc než možná za celý loňský rok. Anthropic představil agentní týmy v Claude Opus 4.6. OpenAI vydalo GPT-5.3-Codex a tento týden přidalo GPT-5.4 s nativním ovládáním počítače. Google víc než zdvojnásobil reasoning výkon Gemini. Plus spousta sci-fi příběhů, například NASA nechala AI plánovat trasy roveru na Marsu.

Nechceme nikoho do ničeho nutit, ale tohle všechno je dobrá příležitost si v tom udělat pořádek a v klidu si tohle všechno promyslet.

Se Senta Cermakova děláme AI Masterclass od března 2023. A stále ho děláme, pod tím samým názvem a ve stejném formátu (4 hodiny workshopu lidí, kteří se sejdou v jedné místnosti), byť obsah je dnes kompletně a nevyhnutelně jiný.

AI Masterclass prošlo skoro 10 000 lidí. Ale teď poprvé říkáme nejen CO se dá dělat a JAK, ale taky PROČ některé věci nedělat. Protože v momentu, kdy AI umí skoro všechno, je nejdůležitější vědět, kde ji nepouštět ke slovu.

inspiruj.se/masterclass

PLUS nabízíme dva nové workshopy: jak si s pomocí AI vytvořit SECOND BRAIN a jak si (rovněž s AI, jak jinak) vytvořist svůj OSOBNÍ BRAND. Podívejte se na naši nabídku, zaregistrujte se a přijďte. Těšíme se na vás.