Malá lekce estonštiny (… a hned pak už bude konec světa)
Kaja Kallas, vrchní diplomatka EU, řekla ve středu na uzavřeném jednání Evropského parlamentu, že současná světová situace je natolik vážná, že by to mohl být „dobrý okamžik začít pít”. Dodala, že sice alkohol nepije, ale … no prostě ráno zapnula Internet a podívala se z okna, asi to znáte.
Konečně něco pikantního. Titulky se psaly samy.
Jako vždy je realita trochu nudnější, dneska vám pomůže AI: v Estonsku existuje fráze „hakka või jooma”, tedy „ta chvíle, kdy můžeš začít pít”. A “ty chvíle” všichni známe, plus jako Češi bychom s tímhle rčením měli mít empatii. Protože a) jsme taky malá země, která moc možností reálně měnit globální problémy nemá, a 2) taky se u nás hodně chlastá.
Co se děje, víme.
Trump mluví o okupaci Grónska, jako kdyby hrál Monopoly. Evropa připravuje vojenské jednotky. Dánská premiérka varuje, že by to znamenalo konec NATO. V Íránu zemřelo podle odhadů přes šest set protestujících. Venezuelu má v “nucené správě” Amerika. Ukrajinu netřeba připomínat, a že jsme si na ty hrůzy kousek od hranic už za skoro čtyři roky zvykli, je spíš přitěžující okolnost.
Jako vážně vás napadá něco lepšího než chlastat?
Estonská analytička Eva Sula to na LinkedIn shrnula přesně: „Co mělo být v titulcích: ‘Vrchní diplomatka EU signalizuje extrémně složitou mezinárodní situaci.”’ Co v titulcích bylo: “Ta blonďatá holka z pobaltí říká, že máme začít pít..’”
Což vyvolalo (jasně, proč ne?) další kulturní válku, s obvyklými terči, jako je nesmyslnost evropských institucí, nevhodný humor, máme v tom vše. Levice versus pravice, muži versus muži, Brusel versus Moskva. Mimochodem, ruská média nezklamala: “hloupá Kaja Callasová”.
Amerika si s Čínou a Ruskem porcuje svět jako medvěda, ale my se rozčilujeme, že “představitel evropských institucí” vyzývá k alkoholismu, panebože, nehledě na to, že držíme suchý leden!!
V oblíbené metafoře o Titaniku s ledovcem na dohled můžeme tentokrát vynechat oblíbené natírání zábradlí (miloval ji Miloš Zeman), a zkusit třeba alternativu s kapelníkem na třetí palubě, kterého kárá druhý důstojník, že se před večerním koncertem ožral.
Nebo jiný oblíbený vtip, o tom chlápkovi, co padá z mrakodrapu, a když mijí ve dvacátém patře okno, je slyšet, jak říká: “Zatím dobrý.” Estonské diplomatce to “zatím dobrý” nepřijde, což svědčí o jejím zdravém instinktu.
Co možná říká, je: “Nevím jak vy, ale já bude dole v lobby na baru.” Tak sláva! Sejdeme se tam všichni.
Terviseks, Kaja!

