Před časem jsem moderoval jistou akci. Dělám to roky, takže je to trochu srdeční záležitost. Vlastně to už dávno nedělám pro peníze. Spíš z určité nostalgie, a hlavně že jsem fanoušek. Mám tu akci rád.
Součástí moderování je to, že na pódiu dáváte otázky lidem, kteří jsou zástupci partnerů. Partneři = firmy, které dávají prachy. Bez nich by to nešlo.
Mám rád peníze, lépe řečeno nepovažuju peníze za nic špatného. Takže chápu, že se zástupcům partnerů nesmí na pódiu dělat problémy. Jejich peníze organizátoři potřebují.
Je dobré jim trochu počechrat ego, zeptat se na věci, na které už dopředu znáte odpovědi (“Opravdu je vaše firma tak dobrá, jak se nám to zvenku zdá?”, atd.), a hlavně několikrát nahlas zopakovat jméno jejich zaměstnavatele.
Někdy jsou těmi zaměstnavateli (= majiteli firem) dokonce oni sami.
Je to trochu balancování na hranici možného. Publikum má rádo, když si z partnerů trochu uděláte legraci. Když je trochu potrápíte. Ale ne moc. Musíte tak akorát. V tom je ten trik.
Což sam…