Jedli jsme paellu a zapíjeli ji chladným bílým vínem, někdy i koňakem a kávou, napsal Hemingway v jednom ze svých dopisů. Není to asi optimální párování z pohledu gurmána. Ale paella zůstává jídlem, které se vzpírá jednoduchým poučkám, a vlastně jakkoli ji budete jíst nebo cokoli o ní napíšete, bude to vždycky správně.
Původně šlo o obyčejné jídlo rolníků, kteří do jedné pánve naházeli, co pole a kraj daly - rýži, zeleninu, občas kousek masa, hlavně králíka. Vše zalili vodou, přidali koření a nechali probublávat nad otevřeným ohněm z pomerančového dřeva, které jídlu dodávalo specifickou příchuť. Jednoduché.
Nebo ne? Tradiční paella má původ ve Valencii. Tam dodnes funguje restaurace La Pepica, kde právě vysedával Hemingway a turisté se tam chodí fotit. Podnik servíruje paellu od svého vzniku v roce 1898. Ale na jídelníčku je prakticky v každé větší restauraci.
A pokud se vydáte do ulic Valencie v neděli v poledne, narazíte na desítky rodin, které se scházejí v parcích a na plážích, aby …