Rozhodl jsem se, že budu víc pozitivní. Byl jsem na poště.
Ne, nebojte se, tohle nebude milióntý a bůhvíkolikátý text o tom, jak je pošta strašná. Nebylo by to a) originální a b) ani zábavné.
Navíc v době, kdy neustále pracujeme na osobnostním rozvoji, má pošta nezastupitelnou úlohu. Je to jen otázka pohledu na věc a takzvaného mindsetu, abych použil odborný slovník.
Kdybyste komukoli v centru Prahy řekli na konci devatenáctého století, že za 150 let budou lidi vyhledávat nevzhledné sklepní či suterénní prostory a budou tam dobrovolně pracovat s těžkými předměty, mysleli by si, že jste se zbláznili.
Dnes tomu říkáme fitcentrum a platíme za to až pět set korun za hodinu.
A co jiného je pošta, přátelé? Přesně tak. Pošta je takové fitcentrum posilující mentální odolnost a celkovou kondici.
Takže na poštu chodím vesele a už se nemůžu dočkat, jak mi tam zase některý z těch trenérů a trenérek za přepážkami dá pořádně do těla.
Tentokrát jsem si tam šel nechat ověřit podpis.
U toho se ještě krátce za…