Jak si v Česku žijeme (a umíráme)? Kvalita života ve třech grafech a dvou mapách
Existuje mnoho různých metrik, pomocí kterých můžeme hodnotit, jak se lidem v různých zemích žije. Některé z nich jsou objektivní a zaměřují se na ekonomické faktory, jako je HDP. Na druhou stranu jsou zde subjektivní faktory, jako je pocit štěstí nebo spokojenosti, které se odvíjejí spíše od psychologie.
Můžeme se také zaměřit na specifické úhly pohledu, například na počet lidí užívajících antidepresiva nebo na počet sebevražd (a pak se divit, proč nejšťastnější země na světě jsou vysoko na žebříčcích i v sebevraždách a medikaci).
Můžeme se také rozhodnout, že kvalitu života budeme posuzovat mírou chudoby, průměrným platem nebo třeba počtem lidí zabitých při dopravních nehodách. To všechno jsou podle mě docela dobré pohledy na to, jak se v Česku žije v porovnání s jinými zeměmi. Doporučuju kliknout na odkazy, protože je to zajímavé a poučné. Stručné shrnutí: nežijeme si špatně.
Nicméně, nejspolehlivější metrikou je stále střední délka života.
Všichni chceme mít co nejdelší život, a když se v nějaké zemi umírá dřív než v jiné, tak to znamená, že je v některých (nebo všech) výše zmíněných parametrech horší. Námitka, že mohou být země či místa, kde je plno dlouhověkých nešťasných lidí, je samozřejmě relevantní, ale zcela hypotetická.
Platí to nejen pro to, jak se délka života liší místo od místo, ale také jak se vyvíjí v čase. Obecně samozřejmě víme, že se za poslední století střední délka života vytrvale a konzistentně zvyšuje. To je často také argumentem pro to, že si i globálně jako lidstvo vedeme lépe.
Ano, ale …
Zde je pět grafů, které se týkají střední délky života. Impulsem bylo nedávné zveřejnění nových dat Eurostatu z roku 2021, kompletní data (včetně detailních například z regionů) jsou k dispozici pro rok 2020.