Jedno procento

Share this post

User's avatar
Jedno procento
Hovory s taškou značky Montblanc
Copy link
Facebook
Email
Notes
More
povídky z fleku

Hovory s taškou značky Montblanc

Další povídka z fleku.

Miloš Čermák's avatar
Miloš Čermák
Feb 17, 2025
∙ Paid
8

Share this post

User's avatar
Jedno procento
Hovory s taškou značky Montblanc
Copy link
Facebook
Email
Notes
More
1
Share

Zjistil jsem, že miluju drahé věci. Zejména ty, které si nemůžu dovolit.

Třeba jdu do prodejny Montblanc a dívám se na koženou tašku. Stojí osmdesát tisíc, což si nemůžu dovolit.

Ne že bych neměl na účtě osmdesát tisíc. To mám. Ale nemám tam osmdesát tisíc na tašku, jestli mi rozumíte.

Říkám té tašce: "Nenávidím tě, ty děvko předražená."

A ona odpovídá. "Ukaž, že jsi chlap a kup si mě!"

Zavrtím hlavou, nesmlouvavě, a příkře řeknu: "Nezajímáš mě!"

Naše konverzace pokračuje, ale nebudu vás tím unavovat.

Drahé věci jsou skvělé. Dělají nás svět lepším. Ať už si je koupíme, anebo ne. Drahé věci existují pouze v té lepší části reality.

Takže jsem je začal krást. Ne že bych musel, to ne. Prostě jsem zjistil, že krást drahé věci je ještě lepší než je kupovat.

Nejdřív jsem ukradl pero. Stálo dvanáct tisíc a bylo krásné. Mělo zlatou špičku a perfektně vyvážené tělo. Bylo to jako držet v ruce kousek dokonalosti.

Odnesl jsem si ho domů a položil na stůl. Díval jsem se na něj celou noc. Ráno jsem ho vráti…

This post is for paid subscribers

Already a paid subscriber? Sign in
© 2025 Miloš Čermák
Privacy ∙ Terms ∙ Collection notice
Start writingGet the app
Substack is the home for great culture

Share

Copy link
Facebook
Email
Notes
More