Než začnete číst: Zajímá vás, jak AI používat opravdu efektivně a chytře? Po více než třech letech inovujeme náš “vlajkový” workshop AI Masterclass a chceme se zaměřit na to, jak s pomocí AI “stavět” užitečné pracovní nástroje nebo jak používat agenty. Nezahltíme vás se Sentou návody ani žargonem, ale tako vždy vás budeme především inspirovat. Přihlašte se na některý z našich nových AI Masterclassů na inspiruj.se.
Používáte AI? Na tuhle otázku odpovídá v průzkumech veřejného mínění velká část lidí v Česku i jinde v Evropě kladně. Není ovšem úplně jasné, na co vlastně odpovídají. Pod „ano“ se vejde jak člověk, který s pomocí AI v zaměstnání každý den pracuje s textem či analyzuje data, tak ten, který se jednou měsíčně zeptá chatbota například na to, jaká je nejlepší marináda na krkovici.
I proto je zajímavá studie tří ekonomů z University of Warwick a Imperial Business School, zveřejněná pod názvem Who Pays for AI?, tedy Kdo platí za AI. Místo dotazníků vzali anonymizované záznamy ze 14,2 milionu britských bankovních účtů a platebních karet, a to od ledna 2022 do letošního srpna. Hledali v nich jedinou věc: platby za předplatné 249 AI služeb, od ChatGPT až po Midjourney.
Díky tomu máme celkem podrobně zmapováno, za co lidé platí. Ano, ani to neznamená, že AI často a efektivně používají. Ale jak víme už od aféry Watergate (přesněji z filmu, který o ní vznikl): pokud chcete opravdu zjistit, jak se věci mají, musíte „sledovat peníze“.
Výsledky? Ten hlavní je následující: letos v červnu mělo aktivní placené předplatné 5,1 procenta dospělých Britů, zhruba 2,8 milionu lidí. Jeden z dvaceti. Od začátku roku 2024 se jejich počet každých dvanáct měsíců zhruba zdvojnásobuje a roční útrata je něco přes miliardu liber. Což není zas tolik.
A srovnání s již zmíněnými průzkumy? Podle nich nějaký nástroj generativní AI vyzkoušelo 35 až 62 procent dospělých Britů. Tedy asi polovina. Což znamená, že za AI platí zhruba každý desátý z těch, kdo to zkusili. Devět z deseti zůstalo u verze zdarma. Nebo u té marinády.
Kdo platí? Jednoduchá (a logická) odpověď zní, že bohatí, a hrubá čísla ji potvrzují. Pětina lidí s nejvyššími výdělky si AI předplácí o 78 procent častěji než pětina s nejnižšími.
Jenže: když autoři vzali v úvahu další údaje (povolání, obor, bydliště, věk a pohlaví), téměř dvě třetiny toho rozdílu zmizely. Nezbyla o nic silnější vazba na příjem, než jakou má Netflix nebo Spotify. Což se dá shrnout do věty, která je povzbudivá: AI není luxus. Nepořizují si ji hlavně ti, kteří si to mohou dovolit, ale spíš ti, kteří pro ni mají využití.
Autoři studie byli asi nejinovativnější právě v určování profesí. Připomeňme: data byla anonymizovaná a profese v nich uvedeny nebyly. U řady lidí je ale bylo možné určit podle příspěvků, které platí profesním komorám, sdružením nebo odborům (autoři sestavili seznam 466 takových organizací), případně podle zaměstnavatele. Konkrétně šlo o něco přes 70 tisíc lidí. Na jejich datech pak ekonomové natrénovali model, který profese odhadl u dalších zhruba 1,7 milionu účtů.
Díky tomu víme, v kterých oborech si lidé AI už dnes platí nejčastěji, a dá se očekávat, že tyto obory budou jako první vystaveny disrupci. Takže: za AI platí 20,3 procenta IT profesionálů, 16 procent vysokoškolských učitelů a 15,8 procenta lidí z financí a pojišťovnictví. Naproti tomu pouze 2,5 procenta zdravotních sester a 1,7 procenta pracovníků v sociální péči. (Jde o spodní odhad: tato čísla nepočítají předplatné placené přes obchody s aplikacemi.)
Ano, nevíme, kdo z nich používá AI výhradně v práci a kdo zároveň i pro své koníčky či soukromý život. Je ale zřejmé, že generativní AI je dnes dobrá například v programování či čtení smluv, kdežto k péči o pacienty či staré lidi ji moc používat nejde.
Další zjištění jsou celkem očekávatelná. Mezi dvacátníky si AI někdy zaplatilo 17,9 procenta lidí, mezi lidmi nad šedesát 3 procenta. V Londýně platí 6,8 procenta dospělých, ve zbytku Velké Británie 3,6 procenta, s výjimkou univerzitních měst, jako jsou Oxford, Cambridge nebo Edinburgh. Muži platí o 27 procent častěji než ženy. Trend ale ukazuje, že počet platících mužů a žen se bude vyrovnávat.
Studie ukázala i to, jak si vedou nejpoužívanější nástroje. Dominantním zůstává ChatGPT, v souboji s Claudem od Anthropicu však ztrácí. Zatímco loni v prosinci šlo 73,5 procenta útraty za předplatné AI na ChatGPT a jen 7,4 procenta na Claude, letos v červenci už byl poměr 52,5 ku 29,4. Důvodů je víc. Studie uvádí nový model, nástroje pro programátory a dražší tarify. Nepíše už o tom, že Claude šel na přelomu února a března do módy i z politických důvodů (znelíbil se Trumpově administrativě). A taky ho častěji používají finančníci, vysokoškolští učitelé a účetní. U ChatGPT častěji zůstávají učitelé, personalisté nebo třeba zdravotní sestry.
Studie samozřejmě není přesná. Neumí spojit více účtů, které patří jednomu člověku (proto je výsledný počet platících uživatelů jen odhad). Zhruba dvě pětiny předplatných jdou přes obchody s aplikacemi Applu a Googlu a na výpisu stojí jen obecná položka. Co se za ní skrývá, dopočítává statistický model. Navíc je zveřejněný text zatím pouze tzv. working paper (pracovní verze studie), ne článek v recenzovaném časopise.
Plus bankovní výpisy fyzických osob obsahují jen to, co si lidé platí ze svého. Licence, které zaměstnancům kupuje firma, tam nejsou. Takže ve finále bude platících uživatelů asi víc.
Co znamenají údaje z Británie pro Česko? Naše výpisy nikdo neprošel, takže to takto přesně nevíme. Avšak důvodů, proč by to u nás mělo vypadat výrazně jinak, je málo. Podle Českého statistického úřadu používala loni nástroje AI třetina lidí od 16 let výš, což odpovídá průměru Evropské unie. Rozdělení podle věku známe taky: 78 procent mezi lidmi od 16 do 24 let, 4 procenta nad 65.
Kdyby platil britský poměr, předplácelo by si u nás AI ze svého zhruba 450 tisíc dospělých.
Shodou okolností ve stejný den, kdy vyšla britská studie, zveřejnil ČSÚ čísla o podnicích: AI letos používá 35 procent firem s aspoň deseti zaměstnanci, dvakrát víc než loni, a za cloudové nástroje generativní AI platí 17 procent. Kolik lidí to reálně je, samozřejmě přesně nevíme.
Co s tím? Otázka „používáte AI?“ pomalu přestává dávat smysl, podobně jako kdysi otázka „používáte internet?“. Ta důležitá otázka zní: děláte v práci či soukromí to, v čem AI umí výrazně pomoct, a vyplatí se vám za ni platit? V Británii kladně odpovídá každý pátý ajťák a jedna zdravotní sestra ze čtyřiceti.
Nůžky se tedy nerozevírají ani tak mezi bohatými a chudými či mezi muži a ženami (byť rozdíly tam jsou), ale hlavně mezi profesemi a také mezi generacemi. To už studie neříká, ale nabízí se to: AI „zaútočí“ na naši práci a životy nejspíš jako první v oborech, kde si za ni lidé už dnes platí. Berme to jako svého druhu ironii: lidé si dnes AI platí, aby jim v práci pomohla… a ona jim ji možná následně úplně vezme.


