Existencionální krize inženýra Mrákoty

Další povídka z fleku.

Bylo to přibližně dvacet minut po druhé odpoledne, kdy se inženýr Mrákota zastavil na cestě z restaurace do kanceláře, a uvědomil si hroznou věc. Že jeho život ztratil smysl.

Neptejte se proč. Nevím to já a neví to ani on. Ale smysl jeho života vyletěl jako kouř komínem. Inženýr Mrákota byl zrovna v Jindřišské ulici v centru Prahy. Když se to stalo, tak se zastavil a rozhlédl se kolem sebe.

Uviděl muže v obleku, který někam spěchal s taškou Mount Blanc přes rameno. Všiml si i nesmírně půvabné ženy s kabelkou Berkin (falešnou, ale to inženýr Mrákota samozřejmě nepoznal), která nastupovala do černé škody s nápisem BOLT na dveřích. A nemohl si nevšimnout bezdomovce prodávajícího časopis Nový prostor.

Ti všichni měli smysl života.

On, inženýr Mrákota, ani ťuk.

Zastavil se, položil na chodník svůj kožený batůžek (dala mu ho manželka ke čtyřicátinám), a pohlédl k nebi.

(Je možná důležité v tuto chvíli podotknout, že inženýr Mrákota není věřící člověk. Nikdy v Boha nevěřil, a nemyslím si, že se na…