(Vyšlo jako audioglosa na Seznam Zprávy.)

Na jednu věc zapomínáme, možná proto, že ji bereme za tak samozřejmou, že si ji ani neuvědomujeme. Česko dnes objektivně patří mezi nejsvobodnější země světa. Myslíme si a říkáme, co chceme. Svoboda nás i druhých je pro nás nezpochybnitelnou, proto až automaticky branou hodnotou. I dnešní západní kulturní války k nám doléhají jen zprostředkovaně a moc jim nerozumíme.

Nemáme žádný “gen svobody”, který nás odlišuje od ostatních. Je to spíš něco, co vyplynulo z historie i našich národních povahových rysů. Ne nutně pozitivních, takže naše svobodomyslnost souvisí i s leností být důslední, s nedisciplinovaností, sklonem nebrat nic vážně a švejkovat, když by se hodilo chovat se odpovědně. Jak jsem viděli třeba během pandemie.

Paradoxně jsme si svobodu ani nijak hrdinně nevybojovali, prostě jsme k ní přišli. Ale nic to nemění na tom, že je to jedna z nejdůležitějších hodnot. Když se rozhlédneme po světě, s překvapením zjišťujeme, že demok…

Jedno procento

Devadesátky? Divný polosvět, ve kterém se…

Comments on this post are for paid subscribers