Co vy? Myslíte si, že byste přeprali šimpanze? InfoPorno#68
(10 věcí, které vám minulý týden možná utekly. Odkazy, poznámky a výpisky z četby. Aneb co nevydalo na samostatné texty, ale stojí za pozornost.)
Nepodceňujte kytky. Víte, že vás poslouchají?
Dobře, možná ne přímo vás, a není ani jisté to, že to dělá vás fíkus v obýváku. Nebo v ložnici. (Zaznamenávám si, námět na povídku: o manželském páru, který si všimne, že vždycky, když mají sex, tak se na jejich kytce v ložnici drhý den objeví nový květ.) Ale o co jde: podle jedné vědecké studie z roku 2019 se ukázalo, že když vědci pouštějí rostlině s latinským názem oenothera drummondii (český jsem nenašel, ale jde o zástupce čeledi pupalkovitých) NAHRÁVKU bzučení včely (nebo jiného zvuku s podobnou frekvencí), tak začne v květech vytvářet až o 20 procent sladší nektar. A to do 3 minut! Je to fascinující studie minimálně na dvou rovinách: tou první je samotný fakt, že květiny reagují na zvuk, a tou druhý to, jak přesně tohle vědci zjistili. A proč to zkoumali. Ale vlastně je mimořádně uklidňující, že na planetě existují i v téhle problematické době lidé, kteří - například - květinám pouštějí hudbu, anebo třeba dokonce i filmy (?!), a strašně je to baví, a ještě o tom píšou vědecké práce.
A teď kápněte božskou. Co myslíte, přeprali byste šimpanze? Nebo takovou husu?
Ano, je to jedna z těch otázek, které mohou vyřešit nedostatek téma ke konverzaci na večírku. “Co myslíte, kdybyste měli zápasit holýma rukama se šimpanzem, kdo by vyhrál?” Firma YouGov se zeptala 2082 dospělých Britů a 1224 dospělých Američanů. Plus na zápas i s dalšími zvířaty, celkem jich bylo 15. Výsledek? Viz obrázek, převzatý z londýnských The Times:
Zajímavé, co? Z tohohle výzkumu vyplývají dvě věci: jakkoli si jsou Američané a Britové blízcí, stále platí, že v sebevědomí jsou pozadu. A za druhé, lidi obecně si docela fandí. Pět procent Američanů si myslí, že by si poradilo s medvědem grizzly? Jakože … opravdu?
Ale nic, pojďme si tuhle hru zahrát taky. Jestli máte pár minut času, vyplňte dotazník, kde se ptám na úplně to samé. Tak do toho, ať se v zápasech daří!
Máte dneska svátek? Možná najdete na Facebooku básničku. Dneska (3/10) například:
Bohumil
Misionář Bohumil
to byl známý lidumil.
Na misii, stokrát běda,
potkal v džungli lidojeda.
Tak prý také chutný byl.
Píše Lukáš Růžička, každý den pětiverší (většinou dokonce můj oblíbený limerik!), vtipné a elegantní, doporučuju!
Co čte Art Garfunkel?
Horor Stephena Kinga Osvícení, Dostojevského Idiot, autobiografie Chaplina nebo třeba Devět povídek od J.D. Salingera. Co mají splečného? Jsou to oblíbené knihy zpěváka Arta Garfunkela, od roku 1968, kdy si zaznamenává také VŠECHNY knihy, které přečte. Těch oblíbených je 173, celkem je přečtených 1327. Mezi oblíbenými najdeme i českou stopu: Kafkův Proces a Hovory s Kafkou od Gustava Janopucha (česky vydal Torst v roce 2009). Mezi přečtenámi knihami je například i Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí (v roce 1984) či knížka Madelaine Albrightové. Vše vedeno vzorně na webu: včetně roku přečtení, data prvního vydání a počtu stránek. Skoro by se řeklo, že pan Garfunkel má obsesivní smysl pro pořádek, možná i hraničící s poruchou.
Citát týdne:
“Spisovatel by měl mít ambici vyměnit sto současných čtenářů za deset čtenářů, které bude mít za deset let, a jednoho čtenáře za sto let.”
Arthur Koestler
Tip na super aplikaci: Beletrion
Miluju knihovny, je to můj druhý bouřlivý vztah k téhle instituci, první jsem měl někdy kolem dospívání. Teď chodíme se ženou do knihovny na Vinohradech, většinou v pondělí a asi dvakrát do měsíce, a já vždycky žasnu, že něco takového může být zadarmo, a chodím tam mezi regály a dýchám vůni knih, a je mi tam dobře. A to ani nemluvě, že jsem objevil webovou aplikaci, podporovanou knihovnou (nebo tak to aspň na webu působí), jmenuje Beletrion, a nabízí takové to krátké čtení do metra nebo na zastávku tramvaje. Zadáte si žánr (humor, napětí, atd.), délku úryvku (já volím vždycky pět minut), formu (próza nebo poesie), a když kliknete, tak na vás Beletrion vyplivne text. Když se vám to líbí, můžete si přečíst celou knížku. Famózní, a jak říkám, miluju to. (Už mám první úlovek výborné knížky, kterou jsem neznal, jmenuje se Knížka s červeným přebalem od Alexandry Berkové.)
Proč moskevský rabín odchází z Ruska?
Krátký a dojemný text, který v New York Times uveřejnil Pinchas Goldschmidt, od roku 1993 rabín v Moskvě. Píše, proč ze země odjíždí právě teď, a i když asi všichni důvody známe, je to smutné čtení. Goldschmidt prožil v Rusku turbulentní časy, v roce 2005 byl deportován, a po třech měsících mu ú§řady poviolily návrat do země, a v roce 2010 získal z rozhodnutí Dmitrije Medveděva (tehdejšího prezidenta a dnes protizápadního jestřába) ruské občanství. Nyní Rusko dle svých slov zřejmě definitivně opouští.
After Russia’s invasion of Ukraine, everything changed. The government began to shift to semi-totalitarianism; the surviving independent media was shut down; protesters were arrested. Soon, I received reports of religious community leaders — priests, imams, rabbis — being pressured to express their support for the military. One day, a government source informed the synagogue that we would be expected to support the war — or else.
To Kirill, patriarcha moskevský, si bere pokyny úřadů k srdci víc. Jak informovala média, už několikrát prohlásil, že Rusům bojujícím proti Ukrajině budoiu odpuštěny všechny hříchy a po smrti se dostanou přímo do nebe.
Líbí se mi vtip, který k tomuto hned vznikl: že když se to v nebi dozvěděli, tak vzápětí požádali o přičlenění k NATO.
“Chcete mluvit s manažerem? Já vám ukážu svého manažera!”
Jak správně dělat “sales”? Těžká otázka, málokdo to umí. Být dobrým obchodníkem je těžké, což víme třeba z jedné z nejslavnějších divadelních her 20. století, tedy ze Smrti obchodního cestujícího od Arthura Millera. (Mimochodem, v New Yorku se na neděli 9. října chystá ostře sledovaná premiéra nového uvedení, kdy je vůbec poprvé na Broadwayi obsazena rodina obchodníka Willyho Lomana černoškými herci.) Je to těžké, ale naučit se to moc nedá, prostě potřebujete talent. Například jako bývalý gangster v podání Roberta de Nira Přeber si to znovu (Analyze That) z roku 2002. Viz skvělá scéna, kterou jsem k nesmírnému potěšení objevil minulý týden na YouTube. Disclaimer: pokud se živíte obchodem, neberte tuto ukázku jako školící video.
Jak se v Číně odtahují špatně zaparkovaná auta?
Zapomeňte na náklaďáky s nerudnými řidiči, a zrovna tak na mimozemšťany, kteří se umějí zbavit aut v pražských Řeporyjích. V Číně se na to jde takhle:
Je libo pěkný kousek salámu?
O víkendu jsem byl v italské Bologni a v jedné prodejně uzenin narazil na filmový plakát. Divné? Jen takzvaně na první dobrou. Stačí osvětlit, že Bologna je místem zaslíbeným mortadele (tento lahodný italský salám se tu vyrábí od konce 14. století) a dotyčný film je La mortadella, francouzsko-italská komedie z roku 1971. Vypráví o lásce, která hory i salámy přenáší, a to mezi italskou uzenářkou (ztvárněnou Sofií Lorenovou) a řezníkem, kteří se rozhodnou emigrovat do Ameriky. Film jsem buď neviděl anebo si ho nepamatuju, má celkem hvězdné obsazení (objeví se v něm ve vedlejších rolích američtí herci Danny DeVito či Susan Sarandonová), avšak to není důležité. Famózní mi přijde ten plakát, protože možná to je dvojsmysl, možná není, ale mám pocit, že dneska by to každopádně neprošlo.
Pěkný začátek října!