Přiznejte se, do kterého tábora jste patřili vy? Měli jste radši "tělák", anebo "výtvarku"? Nosili jste si od rodičů ručně psanou omluvenku se žádostí o "uvolnění z hodiny tělocviku z důvodu celkové tělesné slabosti", anebo jste vyprávěli učitelce výtvarné výchovy, že ve vaší rodině je tragický nedostatek jakéhokoli uměleckého talentu, a to už po pět generací?
Ono je to celkem jedno. "Tělák" a "výtvarka", případně "hudebka" byly tak jako tak předměty druhé kategorie, které nikdo nebral moc vážně. Sice se z nich dávaly známky, ale na vysvědčení byly spíš jen pro okrasu. Důležité byly známky z matematiky, češtiny, fyziky nebo dějepisu. Jednička z těláku znamenala, že umíte udělat kotrmelec a nepijete tělocvikáři krev, případně to samé s výtvarkou, jen si místo kotrmelce dosadťe schopnost nakreslit popaměti hlavu koně.
Jenže teď přichází překvapivý obrat. Čínská studie na více než sedmi tisících dětech, publikovaná loni, zjistila zajíavou věc: kombinace umění a sportu tvoří ten nejúčinnějš…