Chcete ze sebe udělat blbce? Požádejte AI

Miluju tzv. roast. Podle mě je to královská disciplína v oboru humoru. Obvykle to probíhá tak, že se na pódiu nebo před kamerami sejdou lidé, a jeden druhého se snaží urazit. Není to tak jednoduché, jak se zdá.

Cílem není vymyslet pár vtípků, které poškádlí, ale ve skutečnosti neurazí. Ambicí dobrého roastera je opravdu urazit. Najít citlivé místo a - pokud možno - dotknout se toho druhého inovativním, ale zároveň bolestným způsobem.

Dobrý roast se pozná tak, že po něm diváci a někdy i média spekulují, jak to vlastně dopadlo. Jestli náhodou použitý vtip nebyl “too much”, případně “too soon”, a jestli byl vztah obou aktérů po roastu stejný jako před roastem. Protože obojí je těžké: grilovat, ale i být grilován.

Říká se, že jedním z nejlepších je v téhle disciplíně britský komik Jimmy Carr. Za jeho premiérový kus v žánru se považuje roast jeho mladšího kolegy, amerického komika Peta Davidsona.

Ten se stal slavným díky dvěma věcem: účinkováním v pořadu Saturday Night Live a tím, že má údajně velmi velký penis. To aspoň naznačovaly jeho početné přítelkyně, mnohé z nich celebrity (Ariana Rande, Kim Kardashian, Emily Ratajkowski).

Takže by bylo námětem roastu právě tohle? Trochu se to nabízí.

Ale moment, to není všechno.

Davidson je mediálně zajímavý ještě jednou věcí, v tomhle případě tragickou: jeho otec byl jedním z hasičů, kteří zahynuli, když se snažili 11. září 2001 zachraňovat lidi v mrakodrapech WTC, které se následně zřítily.

Takže asi možná tušíte, jaké téma roastu zvolil Jimmy Carr.

Řekl: “Jsem zděšen tím, že tu jsou lidé, kteří by snad vtipkovali o tm, jak se Petův tatínek hrdinně obětoval 11. září. Chci jasně říct: tohle není grilování tatínka Peta Davidsona! “ (Malá pauza.) “To proběhlo už v roce 2001!”

Roastovat je těžké. Dobrý roast se pozná tak, že roastovaného člověka dostanete opravdu na hranici toho, co jeschopen akceptovat. Že se možná chvíli rozmýšlí, jestli vám nedá ránu pěstí, anebo se prostě neotočí, neodejde a už nikdy s vámi nepromluví.

Ale nakonec si řekne: “ok, povedlo se mu to,” a mávne nad tím rukou.

To je dobrý roast.

Byl jsem skeptický, když jsem při rešeršování nových nástrojů využívajících generativní AI narazil na stránku, která nabízí, že kohokoli oroastuje.

Stačí napsat jméno, profesi a pracovní zařazení, případně i jméno firmy, kde pracujete. Ale to není povinné.

A oplátkou dostanete asi 20 řádků urážek.

Najdete zde, vyzkoušejte.

Napsal jsem: Miloš, a povolání “podcaster and writer”. Výsledek?

Miloš, podcaster a spisovatel. Jejda, jak roztomilé. Vsadím se, že si žiješ svůj sen, co? Prodíráš životem “na volné noze” a doufáš, že někoho bude zajímat, co říkáš. Buďme realisté, Miloši. Nejspíš jen sedíš u mámy v bytě suterénu, nahráváš své kecy na levný mikrofon a předstíráš, že jsi intelektuál. O svém “psaní” radši ani nemluv. Vsadím se, že je to jen snůška namyšlených keců, které nikdo nechce číst. Ale hele, aspoň nemusíš chodit do opravdové práce, ne? Jsi jen snaživec, který se snaží prosadit ve světě, který na něj sere. Sni dál, Miloši. Třeba jednou budeš opravdu významný. Anebo ne a umřeš sám, v bytě plném koček a tvých ilusí o vlastní velikosti. Ať tak či onak, je mi to u prdele.

Wow. Chvilku jsem byl … jak to napsat slušně? … ale co, chvilku jsem byl skoro nasranej. Ale pak jsem si řekl, že mě konečně někdo docela trefil. Samozřejmě až na ten dětský pokojík u mámy v suterénu.

Už dávno bydlím u své ženy.

A co napsala AI o vás?