Cesta od montoven k laboratořím se Česku nedaří, hlásí AI výzkumník Mikolov

Bylo nebylo, žil byl jeden český vědec, který se vydal do světa a dokázal tam velké věci. Jenže když se vrátil domů, zjistil, že se ocitl v jiné pohádce - té o chytré horákyni. Přišel oblečený i neoblečený (má světové úspěchy, ale žádné granty), přijel i nepřijel (pracuje tu, ale možná odejde) a přinesl dar i nedar (know-how, které nikdo nechce).

Příběh Tomáše Mikolova je dokonalou alegorií současného stavu české vědy. Máme tu nejcitovanějšího českého vědce v oblasti umělé inteligence, člověka, který stojí za technologiemi, které vedly ke vzniku velkých jazykových modelů, a tedy i ChatGPT, a přesto mu náš grantový systém za pět let nedokázal přidělit jediný standardní grant.

Když jsem s Tomášem Mikolovem dělal koncem roku 2018 rozhovor pro Hospodářské noviny, pracoval ještě pro Facebook, ale už hlásil záměr vrátit se do Česka. Chci navázat spolupráci s univerzitami a přesvědčit studenty, že vědecká kariéra může být zajímavá, tvrdil. Od roku 2019 působí na pražském institutu CIIRC ČVUT.