(Vyšlo jako víkendová glosa na Seznam Zprávy.)
Nejsem feminista, jak jsme si ujasnili, když se na toto téma v polovině července vedla na českém Twitteru bouřlivá debata.
Samozřejmě o ničem nejsem víc přesvědčený (když pominu fyzikální zákony) než o tom, že ženy mají mít stejná práva, stejné možnosti a stejné podmínky (ve všem) jako muži, a vlastně ani nevím, proč sem tuhle zjevnou věc píšu.
Ale ano, jsem taky asi trochu sexista a rasista, a nejspíš i ageista a body-shamer, a možná bychom našli i moje další nepěkné charakteristiky.
Nic z toho vědomě, pochopitelně, hlavně proto, že vím, že to není správné, a samozřejmě hraje roli i to, že žijeme v době, kdy jsou lidé na spoustu věcí mnohem víc citlivější než dřív a nekorektní chování společnost zároveň posuzuje mnohem přísněji.
Takže v tom, čemu Daniel Kahneman ve své slavné knížce říká “pomalé myšlení”, u sebe nevidím nejmenší problém, a pravděpodobně splňuju i ta nejpřísnější kritéria na “dobrého člověka, vzor 2022”.
Horší je to s myšlením …
